Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. To bohužel platí nejen v Orwellově Farmě zvířat, ale také v přístupu současné vlády k sociální politice a trhu práce. Rozhodnutí zřídit novou výplatu sociální dávky propuštěným zaměstnancům OKD je nešťastný precedens. Proč? Pomáhat potencionálním voličům za cizí peníze je totiž tak snadné, až se z toho může stát nebezpečné pokušení. A z toho zamrazí nejednoho daňového poplatníka…
Ekonomické problémy významného regionálního zaměstnavatele jsou nepříjemné. Tisíce lidí bez práce představují velký šok trhu práce. Strukturální nezaměstnanost má zároveň takovou vlastnost, že je spjata s konkrétním odvětvím, tedy s konkrétními vědomostmi, schopnostmi či znalostmi zaměstnanců, jež mohou být zprvu obtížně uplatnitelné jinde. Přesto všechno lze však konstatovat, že strukturální ochrana zaměstnanců jedné firmy v jednom regionu z peněz daňových poplatníků je nesmysl. Proč?
1. Zodpovědnost jedince nelze pomíjet. Problémy OKD nepřišly ze dne na den. To, že jsou těžká průmyslová odvětví včetně těžby uhlí ohrožena strukturální nezaměstnaností, je všeobecně známá a dlouhodobě omílaná věc. Stejně jako to, že těžbu uhlí vlivem technologického pokroku a diverzifikovaných způsobů výroby elektřiny či tepla nečeká žádná oslnivá budoucnost. Na to měli myslet jak politici a majitelé OKD, tak samotní zaměstnanci v hornictví. A to mnohem dříve než za minutu dvanáct. Rozhodně bychom neměli osobní zodpovědnost každého jedince za vlastní osud marginalizovat.
2. Distorze podnikání. OKD je velká firma, Ostravsko je specifický region. V České republice se však do problémů dostávají tisíce velkých, středně velkých i těch nejmenších firem ročně. Všechny ale zaměstnávají lidi. A často jsou problémy mnohem závažnější než v OKD, respektive z pohledu vlády by měly být pod mnohem větším drobnohledem – druhotná platební neschopnost způsobená špatnou vymahatelností práva v české justici, problémy způsobené nesmyslnou regulací všeho a všech, hrátky způsobené kolotočem lobbyingu, klientelismu a zájmových skupin. Bude vláda platit nové dávky i propuštěným zaměstnancům těchto firem?
3. Populismus par excellence. Touha pomáhat z veřejných peněz je u politiků přímo úměrná pokušení být znovu zvolen. Vše samozřejmě ve veřejném zájmu. Ale s veřejným zájmem je jeden svízel – záleží totiž pouze na tom, jak veřejnost nadefinujete. Veřejnost může být skupina propuštěných zaměstnanců. Veřejnost můžou být návštěvníci divadla. Veřejnost může být malá vesnička, která blokuje postavení dálnice pro miliony lidí. Snaha zavděčit se konkrétní skupině voličů je nekonečná. Jak na ní zareaguje politická konkurence? Stejnou měrou, samozřejmě. Roztočení spirály populismu je po podobných rozhodnutích na spadnutí.
V nějakých těch problémech jsou denně statisíce obyvatel České republiky. Úkolem vlády by nemělo být všem těmto lidem vyplácet peníze z veřejných rozpočtů, ale zajišťovat, aby problémy nevznikaly, neopakovaly se, případně aby se na ně nekumulovaly další. Horníci jsou zvyklí poctivě pracovat, což trh práce dokáže ocenit – určitě se najdou subjekty, kteří tyto zaměstnance začnou poptávat. Některé okamžitě, jiné časem. Nikdo však nemá nárok na to pracovat v jedné firmě celý život, ani zaměstnanci OKD, bohužel. A na speciální dávky z rozpočtu tuplem ne.
ČTĚTE TAKÉ: Propuštění zaměstnanci OKD budou pobírat příspěvek od státu
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
