V dalším díle Drbny vědátorky se podíváme na nově objevenou a fascinující chobotnici a také na to, jak se může kočka domácí stát spoluautorem vědecké stati.
Nový druh chobotnice, pro který se kvůli jeho podobnosti s filmovým duchem okamžitě vžila přezdívka Casper, byl objeven teprve letos. Proto zatím nemá ani oficiální název. Casper žije v hloubkách okolo čtyř kilometrů a jeho výskyt byl zatím zaznamenán na několika místech Tichého oceánu. Vědci nyní zkoumají jeho chování a nedávno přišli se srdcervoucím odhalením.
Předmětem jejich zájmu se stala rodičovská strategie těchto chobotnic. Jak přivádějí na svět mláďata? Chobotnice přichycuje shluk asi třiceti vajíček čtvercového tvaru ke zbytkům mrtvých podmořských hub. Poté vajíčka přikryje svým vlastním tělem a takto zůstane několik let, samozřejmě bez přísunu potravy. Svá vajíčka ani na okamžik neopouští a pustí se jich až ve chvíli, kdy se začnou líhnout. Poté ihned umírá. Smutné, ale zároveň obdivuhodné.
V roce 1975 publikoval Jack Hetherington společně s F. D. C. Willardem Physical Review Letters, což je vlivný a velmi citovaný příspěvek k chování atomů. Zajímavé ale je, že jen jeden z autorů je člověk. F. D. C. Willard je kočka. Říkáte si, co může kočka vědět o chování atomů? Nic. Jak se tedy stalo, že se stala spoluautorem?
Důvod je prostý. Jack Hetherinhton ve své stati používal zájmeno „my“ případně „naše“ a uvědomil si to až příliš pozdě. Měl nyní dvě možnosti, buď celou práci přepíše do jednotného čísla, nebo přibere spoluautora. Zvolil možnost dvě a jeho spoluautorem se stal kocour Chester. Pseudonym F. D. C. Willard pak vznikl následovně: F. D. značí druhové jméno kočky domácí (Felis domesticus), C jako Chester. Willard je pak jméno Chesterova kočičího otce. Že byl Chester skvělý vědec dokazuje i to, že mu byl nabídnut i plný úvazek na katedře fyziky na univerzitě.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
