Kultuře, zábavě, vzdělávání, ale i mezigeneračnímu setkávání lidí by mohl v budoucnu sloužit Liebiegův palác. Ten zůstal prázdný poté, co se z něj Oblastní galerie přestěhovala do revitalizovaných lázní.
Nápady, jak využít budovu, která je historickoupamátkou, představily veřejnosti v úterý 30. září na radnici tři skupiny architektů. Oslovilo je vedení města na základě dvou nedávno proběhlých debat s občany Liberce.
Na debatu o možném využití celého areálu přišly do zasedacího sálu zastupitelstva asi tři desítky lidí. Na jejich dotazy odpovídali také ředitel Oblastní galerie Liberec Jan Randáček a ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Miloš Krčmář. Nového vlastníka budovy, statutární město Liberec, zastupoval ekonomický náměstek primátorky Jiří Šolc.
„Bývalé sídlo rodiny Liebiegů je část našich dějin. Bez této rodiny by Liberec nebyl tím, čím je, proto přistupujeme k revitalizaci této památky s rozvahou a pokorou. Nové využití musí být natolik dobře vyjednané s památkáři, veřejností, uzpůsobené potřebám města a financovatelné z Evropské unie, abychom si i za padesát let mohli říci, že jsme to udělali dobře. Máme historickou příležitost vrátit tomuto sídlu lesk a slávu a zároveň v něm vytvořit mnoho, co městu dnes chybí,“ řekl náměstek primátorky Jiří Šolc.
První skupinu oslovených architektů tvoří zástupci Technické univerzity Liberec, fakulty umění a architektury, pod vedením děkana Zdeňka Fránka, druhou zástupci ČVUT, fakulty architektury, pod vedením architekta Petra Šikoly a třetí je skupina místních architektů v čele s respektovaným architektem Petrem Stolínem.
Všechny prezentované vize počítají s tím, že by se do Liebiegova paláce mohlo přestěhovat Komunitní středisko Kontakt (příspěvková organizace města), které se stará o aktivní využití volného času seniorů a zdravotně postižených a nyní sídlí v pronájmu. Další prostory paláce by mohly sloužit různým institucím, neziskovým organizacím, jako výstavní prostory, ateliéry, chráněné dílny či učebny. Architekti navrhují také reprezentativní sály.
Zajímavým nápadem je vytvoření centrálního městského parku. Ten by vznikl spojením současného parku mezi hotelem Zlatý lev a ulicí Komenského s parkovými plochami u libereckého zámku a Liebiegova paláce. S tímto nápadem pracuje vedení města již delší dobu a minimálně jeden tým architektů jej zhmotnil ve své představě. „Dlouhodobě o této myšlence jednáme také se spolumajitelem zámku Peterem Winkelmanem,“ doplnil Jiří Šolc.
Podle architekta Petra Stolína by měl mít palác především takové využití, aby se do něj lidé vraceli. Architekt Zdeněk Fránek pracoval na studii společně se studenty univerzity a navrhují jen konzervativní stavební úpravy objektu. Odvážně ale uvažují o umístění podzemních garáží pod zahradu. Objekt by ponechal bez výrazných zásahů také architekt Petr Šikola. Těžištěm a centrem kulturního dění by bylo nádvoří, které (jak se ukázalo například při pořádání festivalu vína) je ideálním místem pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí pro veřejnost pod širým nebem. Své místo by zde měla i kavárna.
Liebiegův palác převzalo město Liberec do svého majetku ve značně zchátralém stavu po přestěhování galerie do Lázní. Nechalo zde opravit světlíky, kterými zatékalo, a vyčistit zahrady. Galerie dostala nové zabezpečení včetně fotopastí, a celý prostor kontrolují i citlivá protipožární čidla. S hledáním dalšího využití objektu zkoumá město také možnosti dotačních titulů, které by pomohly rekonstrukci paláce z větší části zaplatit.
Prezentované architektonické studie jsou k nahlédnutí na webu města www.liberec.cz.
Napsal Jan Král
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
