Řada mužů žije ve strachu, že selže, říká kouč a zakladatel projektu Mužský svět Martin Šilar

„Obsahem seminářů jsou v první řadě témata, která přinesou sami účastníci. Diskutujeme o tom, co nás aktuálně zajímá nebo trápí. Předáváme si své zkušenosti a sdělujeme si úspěchy, kterých jsme dosáhli na cestě k opravdovému muži. Základním rysem seminářů je pozitivita. To neznamená, že se usmíváme, i když vězíme po krk v něčem nepříliš vábném. Znamená to, že v každé životní situaci hledáme něco, z čeho se můžeme poučit, a tak společně rosteme,“ říká o projektu Mužský svět Martin Šilar.

Kdy přišla inspirace založit Mužský svět?

V podstatě mě na tuto myšlenku přivedli sami klienti – muži a také jejich ženy. Často hovořili o tom, že vidí kolem sebe řadu mužů, kteří mají potíže vyjádřit své emoce a být sami sebou. Dokonce mě upozornili i na dobrou literaturu, za níž považuji například Knihu o mužství od australského terapeuta Steva Bidulpha, i díky které jsem si uvědomil, že jde vlastně o celosvětový problém. Myšlenka setkávání mužů ve mně zrála postupně. Promítal jsem si například, jak žijí moji kamarádi, známí a bývalí kolegové. Zrálo to ve mně a já si uvědomil, že musím něco udělat.

Co je tedy konkrétně cílem setkávání mužů u pomyslného ohně?

Především dát mužům prostor, aby mohli o některých věcech hovořit otevřeně, aniž by měli pocit, že je někdo bude soudit nebo shazovat. Ze zkušeností vím, že někteří muži nemají ani kamaráda, se kterým by mohli své starosti probrat. A když ho mají, tak raději nic neřeší. Ženy jsou v tomto ohledu dále a dokáží o věcech hovořit, dát najevo city. Je to dáno samozřejmě do jisté míry i podstatou muže, ale také společenským klimatem, přístupem k mužům. V této oblasti se na muže pozapomnělo. Cílem je pojmenovat mezi sebou problémy a naslouchat i těm ostatním, jaká mají trápení a jít více do hloubky, aby hovory nebyly jen například o fotbale, o politice, ale také o dětech, vztazích, partnerství nebo spokojenosti v práci. Jedná se o cestu k opravdovému mužství. Nejde o to, abychom si navzájem radili, co má kdo dělat. Je to prostor, kde získáváme inspirace pro svou vlastní cestu.

Jaké problémy muže nejvíce trápí?

Hodně mužů je na tom tak, že svůj život zasvětili ostatním lidem, jsou takzvaní „hodní chlapci“, přesněji řečeno: podávají perfektní výkon v práci, často fungují i doma, ale ve skutečnosti nežijí život takový, jaký by chtěli. Mám řadu klientů, kteří propadli práci na úkor rodiny a říkají: Jsem v práci od rána do večera, vím, že jsou pro mě důležité vztahy, rodina, ale vůbec nic tomu nedávám, věnuju se práci a rodině pak přinesu peníze.Také často říkají, že i když jsou doma, tak myslí na práci, což je takový dost zoufalý stav, kdy jsou doma sice s dětmi, ale ve skutečnosti přemýšlejí o tom, co se děje v práci, jaký průšvih nastane, co kdo vyvede, a tak. Je to jeden z problémů, ze kterého pak vznikají různé psychické potíže a vztahové problémy.

V těchto postojích je hodně utvrzuje i společnost…

Podle obecných kritérií, která nám často nutí naše společnost, by měl být muž hlavně úspěšný v práci. Jeho úspěšnost je často vnímána na základě vnějších atributů, jako je dům, atraktivní dovolená, automobil, počítač, mobil a značkové oblečení. Společnost spojuje úspěch s finančním profitem, a to se primárně od mužů očekává. Většina bohužel nespatřuje úspěch muže v tom, že dobře vychovává děti nebo že miluje svoji ženu. Muž je pak sám vnitřně nastaven tak, že pokud nevydělává dost peněz, nemůže být spokojena ani jeho žena a z toho vznikají konflikty. Znám muže, co si vyměnili s partnerkou roli, zvolnili v práci, starají se o děti a musím říct, že to nemají vůbec jednoduché. Dokonce pak i ta žena, ovlivněná míněním společnosti může mít najednou pocit, že nemá vedle sebe toho pravého chlapa.

Muži se v podstatě bojí být sami sebou…

Bohužel to tak bývá, nežijí život sami za sebe, ale žijí životy ostatních.  Jsou takovými, jakými je chce mít jejich okolí, a to v práci, v rodině i ve společnosti. Bojí se projevit svoje přirozené potřeby a zájmy.

Dalo by se říct, kam až sahají příčiny těchto problémů?

Většina těchto problémů přímo souvisí s dětstvím. Chlapci jsou vychováváni k tomu, že nepláčou, že musejí být silní, neprojevovat příliš své city. Také často chlapcům chybí mužské vzory, vyrůstají v ženské prostředí, nevědí, jak si v některých věcech chlapsky poradit a postupně se učí, až když jsou dospělí a berou zodpovědnost za svůj život. Rituály, při kterých se z chlapce stává muž, téměř vymizely. Hodně záleží na tom, jaký má muž vztah se svými rodiči, zejména s otcem, a kolik se mu dostalo opravdové rodičovské lásky.

Mohou i přesto mužům ženy nějak pomoci?

Ano, ženy by i rády pomohly, ale muži často nechtějí, jsou uzavření a nekomunikují o tom, co je skutečné trápí. My takoví prostě jsme, ženy své starosti řeší vzájemnou komunikací, zatímco my muži si zalezeme do jeskyně. A tím si často můžeme škodit. 

Pokud se muži rozhodnout navštívit vaše setkání, co mohou očekávat?

V každém případě otevřené a bezpečné prostředí, kde je nebude nikdo kritizovat ani hodnotit. Je to pomyslné posezení mužů kolem společného ohně. Mohou hovořit o svých tématech nebo naslouchat tématům druhých. Mohou se podělit o své zkušenosti a vyslovit své názory. Díky tomu si nenásilnou formou uvědomí, co udělali v životě dobře a kde mohli udělat chybu. Jedná se o pozvolný osobnostní rozvoj, chcete-li transformaci, vedoucí ke šťastnějšímu životu. Lektor – kouč vede diskuzi a občas přispěje svým názorem nebo zkušeností, případně ukáže problematiku na obecně platných modelech. Navrhuje také různé techniky a cvičení, která podpoří diskutované téma. Takovou technikou může být třeba, jak odpustit svému tátovi…

Co když někteří muži mají strach se otevřít a to jim brání na setkání přijít?

Mužský svět není terapie, je to spíš takové klubové setkání. Muži by měli zkusit ten strach překonat, můžou totiž jen naslouchat, mlčet a nemusí vůbec nic říkat. Když pochopí, že ta atmosféra je bezpečná, přijdou podruhé. Jde o to přijít a zkusit to.

Co byste poradil mužům, aby se nebáli něco u sebe změnit, začít víc komunikovat?

Začít hovořit o důležitých věcech se svými nejbližšími. Pomalu a postupně otevírat osobní témata, hovořit o tom, co se jich osobně týká a co mohou sami ovlivnit. Je nezbytné pomalu se učit hovořit o svých emocích. Přestat hledat inspiraci ve vnějším světě a začít sami u sebe a svých nejbližších. Učit se také víc naslouchat a porozumět ostatním. Žít v přítomnosti a přestat tolik myslet na budoucnost.

Jak velká je skupina na tříhodinovém setkání?

Ideální je tak 8 až 10 lidí.

Kromě tříhodinových setkání, pořádáte například i nějaké další akce?

Kromě pravidelných středečních seminářů chystáme jednodenní akce spojené s aktivitami v přírodě a tzv. expedice, několikadenní programy spojené s hlubokou sebezkušeností. U těch je program kombinovaný i s pobytem venku, s posezením u ohně, týmovými aktivitami, ale i s relaxačním cvičením a meditací. Je možné využít také koučink, pokud muž v rámci setkání nebo semináře přijde na téma, které chce řešit individuálně.

Jaký je podle vás ten opravdový chlap?

Jaký má být opravdový muž? Vlastností, které na mužích jejich okolí obdivuje, je hodně. A vybrat z nich ty nejdůležitější je těžké. Bez dlouhého přemýšlení bychom jistě řekli, že je to odvaha, čestnost, pravdomluvnost, přímost, rozhodnost, přátelskost, spolehlivost, pracovitost, vytrvalost a mnoho dalších. Se svými kolegy jsem se pokusil pojmenovat ty, které jsou pro muže současnosti opravdu klíčové. Možná proto, že nám, mužům právě dnes chybí. Jsou to také ty, které chceme pomáhat v Mužském světě rozvíjet. Opravdový muž má být například schopen akceptovat své okolí. Akceptovat neznamená souhlasit, akceptovat znamená pochopit, přijmout, respektovat. Je to veliké umění, kterému se společně učíme. Více informací o projektu, setkávání a dalších akcích se dozvíte na webových stránkách www.muzskysvet.com.

Napsala redakce