V Liberci poprvé kvete obří agáve, jsou na ní tisíce květů

"Nevím to, ale ani bych se nedivil, kdyby nebyla. Pro své rozměry je to poměrně vzácná věc ve sbírkách," uvedl Studnička. Když kvete agáve, je to podle něj vždy událost. Stane se tak jen jednou, a to po dlouhých letech pěstování. "Sílu nabírá desetiletí," konstatoval botanik. V pavilonu F byla obří agáve vysazena už jako větší rostlina v roce 2000. "Má minimálně 20 let," odhadl Studnička.

Ředitel nejstarší botanické zahrady v Česku předpokládá, že agáve pokvete asi čtvrt roku, momentálně jsou ale nejlepší podmínky pro pozorování. "Pásmo, ve kterém kvete, je asi metr široké. Je rozkvetlá na spodu, půjde to ke špičce. Čili teď je to nejefektnější, protože spodní partie je blíže k očím," míní Studnička. Šanci vidět rozkvetlou rostlinu v dalších letech už návštěvníci mít nebudou. "Všechny agáve mají tu vlastnost, že vykvétají jedinkrát za svůj život," upozornil botanik.

Agave vilmoriniana v přírodě roste většinou na skalních srázech v severním Mexiku. "Má mnoho listů, které jsou zprohýbané jako ramena chobotnice," uvedl Studnička. Zvláštností tohoto druhu je, že nemá ozubené listy. "Jsou celokrajné, velmi tlusté, masivní a dlouhé úzké," řekl ředitel. Listy lze usušit a naklepáním macerovat, čímž vznikne zvláštní žínka. Když se namočí, uvolní se z ní pěnivé saponiny. Díky tomu s ní lze umývat nádobí nebo čistit textil.

Studnička odhaduje, že obří agáve by v expozici mohla zůstat ještě dva roky. "Necháme ji, ať vegetuje co nejdéle a vytváří rozmnožovací částice, které se budou hodit na mezinárodní výměnu. Cibulky poskytneme dalším botanickým zahradám, tak jsme je nepochybně získali i my. A až dožije, tak ji vykopeme a nahradíme jedním z mnoha dalších druhů, které čekají na příležitost být v expozici," dodal.

Napsala ČTK