Diktafon, na který náš rozhovor nahrávám, není pro třiatřicetiletou Katarzynu Szajdu ničím neznámým. Rodačka z Polska, aktuálně žijící v Česku, je totiž jednou z organizátorek netradičního projektu Živá paměť města Liberec-Reichenberg. Právě na diktafon byly v uplynulých měsících nahrávány vzpomínky libereckých pamětníků, poslechnout si je budou Liberečané moci už na konci září.
Jak vlastně nápad na nahrávání pamětníků vznikl?
"S osobními příběhy jsme v rámci různých projektů pracovali už dříve a zjistili jsme, jakou mají sílu. Leckdy pomohou některá historická období přiblížit mladším generacím lépe než učebnice plná dat. A možná jde o jednu z posledních možností, kdy lze zaznamenat povídání pamětníků, kteří pamatují například čtyřicátá léta v Liberci, tehdy Reichenbergu."
Jak dlouho na projektu pracujete?
"Přípravy trvaly několik let, samotná realizace započala na konci loňského roku. Na celém procesu se podílí více než dvacet lidí. Letos na jaře jsme vytipované osoby nahrávali, v létě jsme nahrávky stříhali a teď už vrcholí práce na výrobě tabulí, aby se už za pár týdnů mohli místní po trase projít."
Takže půjde o jakéhosi audioprůvodce městem?
"Dá se to tak říci, ale půjde o průvodce velmi netradičního. Ten, kdo se po trase vydá, v nahrávkách neuslyší strohá fakta, ale autentické příběhy skutečných lidí."
Co pro to bude muset udělat?
"Kdo vlastní chytrý telefon, si do něj bude moci stáhnout povedenou aplikaci Paměť národa. Aplikace určí jeho polohu a navede ho k nejbližším zaznamenaným místům, zároveň mu přehraje zmíněné nahrávky a nabídne doplňující informace a fotografie. Ti, kteří aplikaci používat nemohou nebo nechtějí, si nahrávky stáhnou z našich webových stránek."
A co když chytrý telefon nevlastním?
"V knihovně u informačního pultu budou k dispozici mp3 přehrávače, které nahrávky obsahují. Proti určité vratné záloze si je bude moci kdokoli zapůjčit, spolu s mapkou Liberce a dalšími materiály. A ten, kdo chce předejít bolesti nohou, si na stejném místě vypůjčí také koloběžku."
Kdy tedy začneme jezdce na koloběžkách se sluchátky v uších v ulicích města potkávat?
"První trasu spustíme poslední zářijový týden. Po celý týden budou probíhat nejrůznější akce – koncerty, promítání filmů, besedy… Chystáme také společnou projížďku právě na koloběžkách, jízdu historickou tramvaji a mnoho dalšího."
Vypadá to, že město minimálně na tento týden alespoň trochu ožije. I to je vaším záměrem?"
"Oživovat veřejný prostor se bezpochyby snažíme. Stejně jako posilovat v místních vztah k jejich městu. I proto je projekt primárně určen pro místní, nikoli pro turisty. Turisté obvykle nemají tolik času na poznávání povahy města, oproti tomu pro Liberečany by mohl být poslech příběhů jejich spoluobčanů v lecčem užitečný."
Zmínila jste, že na konci září otevřete první trasu. Znamená to, že vaše práce nekončí a v nahrávání plánujete pokračovat?
"Ano. Trasa, o které je řeč, se jmenuje Liberec-Reichenberg a zkoumá povahu města z pohledu česko-německých vztahů, i proto je mezi zpovídanými také několik českých Němců, kteří zde v první polovině minulého století žili. Další trasy se zaměří na úplně jiná témata – Plíce Liberce přiblíží libereckou přírodu a okolí města, Město můz a hrůz, zase místní pohádky a pověsti. Závěrečná trasa My Liberec bude pravděpodobně trochu kontroverznější. Trasy budeme otevírat postupně, vždy s odstupem několika měsíců."
Kdo vlastně celý projekt pořádá?
"Za projektem stojí nezisková organizace Liberecká občanská společnost, peníze jsme získali od fondu Mládež v akci a také od Česko-německého fondu budoucnosti. Za zmínku také stojí, že se na Živé paměti podílí celá řada místních partnerů – od knihovny či muzea až po nejrůznější občanská sdružení."
Více o projektu Živá paměť je k nalezení zde.
Napsal Adam Fogl
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
