I když je inkluze velkým tématem debat, nikdo vlastně pořádně neví, jak začleňování dětí se speciálními potřebami probíhá. Například v Liberci je to opravdu velmi pozvolné a zatímco celkové počty školáků a dětí ve školkách vzrostly za posledních pět let o zhruba 12 procent, dětí s potřebou podpory přibylo jen asi 1 procento.
„Část veřejnosti se při spuštění společného vzdělávání obávala velkého skokového nárůstu dětí se SVP v běžných školách, ale naše statistiky to úplně nepotvrzují,“ říká náměstek primátora pro školství Ivan Langr.
Podle něj už před pěti lety bylo v libereckých základních školách integrováno 271 dětí s nějakou potřebou podpory, v ukončeném školním roce jich pak magistrát eviduje 391, přičemž meziroční nárůst v prvním ostrém inkluzivním roce činil jen 60 dětí.
„Z celkového počtu takřka 8 a půl tisíce školáků tak děti s potřebou podpory tvořily 4,6 procenta, ve školním roce 2012/2013 to bylo jen o 1 procento méně,“ dodává náměstek.
Mezi nejpočetnější diagnózy tradičně patřily vývojové poruchy učení (246 dětí) a chování (65), dále vady řeči (30), zraková postižení (14), autismus (12) a tělesná postižení (11).
Nepotvrdily se ani obavy, že se vyprázdní speciální ZŠ Orlí a speciální třídy ZŠ U Soudu, které navštěvuje stejný počet dětí.
„Potvrzuje se tedy náš předpoklad, že stále bude existovat určitý okruh dětí se specifickými diagnózami – například poruchy autistického spektra, těžká kombinovaná postižení či těžší mentální postižení, pro něž více než běžné školství bude na doporučení poradenských center vhodnější to speciální,“ vysvětlil Langr.
V předškolním vzdělávání je situace poněkud odlišná, protože Liberec nezřizuje speciální mateřskou školu, ale pouze 12 speciálních tříd v rámci osmi běžných škol. Pokud jde o individuálně integrované děti v běžných třídách MŠ (= inkluze), bylo jich v uplynulém školním roce jen 14, v roce předcházejícím pak 43. Nejvíce jsou tradičně zastoupeny vady řeči a zraková postižení.
Langr ale připomíná, že inkluze nebyla připravena dostatečně. „Jako zřizovatel musíme našim školám pomoci. Máme v tuto chvíli tedy například koordinátora inkluze na obci, který kontinuálně pracuje se všemi školami a jejich zaměstnanci, z projektu hradíme i doučování, mimoškolní aktivity, předškolní klub a další podporu,“ pokračuje náměstek.
Největším problémem pro inkluzi je ale podle něj příliš dětí ve třídách. „Do takového prostředí je začleňování dětí se SVP složitější pro ně samotné i učitele,“ uzavřel Langr.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
