Unikátní technologie libereckých vědců dokáže čistit kontaminované vody. Využijí ji na skládce chemického odpadu v Polsku

„Silně kontaminovaná voda vytékající ze staré skládky protéká reaktivními a sorpčními poli, ve kterých je železo, rašelina nebo dřevní štěpka. Závěrečné dočištění před tím, než vodu pustíme do řeky Wavolnica, obstarají rostliny v uměle vytvořeném mokřadu,“ popsal nasazenou technologii Wetland+ Miroslav Černík, vedoucí mezinárodního realizačního týmu projektu LIFEPOPWAT a ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI).

Technologii už liberečtí vědci použili v pilotním projektu před dvěma lety v Hájku na Karlovarsku, kde je výsypce uloženo pět tisíc tun lindanu a odpadních látek, které vznikaly při jeho výrobě v neratovické Spolaně za minulého režimu. Technologie tam od roku 2021 čistí vodu a má účinnost až 97 procent.

Skládka v polském Jaworznu je sice menší rozlohou, nebezpečných látek je tam ale mnohem více. „Je tam přes 37 tisíc tun lindanu a desítky tisíc tun dalšího odpadu z chemické výroby, který je pro člověka a další organismy toxický. Celkem je to 195 tisíc tun toxického odpadu, to představuje více než půl milionu metrů krychlových kontaminované zeminy. Jsou to mimo jiné látky ze seznamu perzistentních organických polutantů, které jsou uvedeny ve Stockholmské úmluvě podepsané v roce 2001. Tyto látky se nesmějí od té doby používat, ale v životním prostředí jich jsou už stovky tisíc tun,“ vysvětlil Černík.

V Jaworznu je liberecká technologie zatím v testovacím režimu. „Pomalu navyšujeme koncentraci pesticidů ve vstupní vodě. S účinností jsme v Jaworznu nyní na asi 85 procentech, ale časem očekáváme stejnou účinnost jako v Hájku na Karlovarsku,“ říká Miroslav Černík.

Wetland+ má podle něj výhodu, že se obejde bez stavby čističek, chemikálií i jiné zátěže pro životní prostředí. Také nenarušuje ráz krajiny, protože reaktivní a sorpční pole se železem a rašelinou mohou být schovány v úrovni terénu.

„Naopak přispívá k biodiverzitě, protože v krajině přibude mokřad osázený mokřadními plodinami. Je to také technologie téměř bezúdržbová, která dokáže roky fungovat bez dalšího zásahu člověka. Jen jednou za několik let je potřeba doplnit železo do nádrží,“ doplnil mluvčí univerzity Radek Pirkl.

O technologii je už nyní velký zájem, liberečtí vědci jednají s potencionálními zákazníky ve Francii, Španělsku, Portugalsku a také Česku.

„Podle průzkumů je na území Evropy podobně velkých skládek s pesticidními látkami, jako je ta v Jaworznu, okolo 40 a další desítky nebo spíše stovky menších. Odhaduje se, že v Evropě a ve státech bývalého Sovětského svazu je to minimálně 250.000 tun lindanu a dalších pesticidních látek. Proto máme v rámci projektu v plánu vybudovat také mnoho informačních kanálů pro předávání zkušeností těmto potenciálním zájemcům,“ uzavřel Černík.

Technologie má podle něj výhodu, že není na rozdíl od standardně používaných metod finančně náročná.