Výstavba centra urgentní medicíny v nemocnici začne demolicí. K zemi půjdou tři domy

„To bude de facto výstřel startovní celého procesu budování," řekl Lukáš. Samotná výstavba parkovacího domu s energocentrem a pavilonu urgentní péče by měla začít ke konci příštího roku a skončit o tři roky později. Nemocnice nedávno získala územní rozhodnutí pro výstavbu a nyní pracuje na dokumentaci pro stavební povolení. To by chtěla získat ještě letos a následně vypsat zakázku na firmu, která nové centrum postaví.

Výstavbu připravuje největší nemocnice v kraji přes deset let. Bourání v Kristiánově ulici bude ve dvou fázích rozdělených do dvou let. V květnu a červnu čeká demolice tři domy. „Bytové objekty, které tam jsou a které sloužily jako kanceláře," uvedl náměstek ředitele nemocnice pro koordinaci výstavby nového pavilonu Petr Moos. Příští rok pak výstavbě centra bude předcházet bourání objektu s myčkou aut a staré interny. Podle Moose na základě požadavků památkářů zachovají urbánní linii tohoto místa. Na jedné straně ulice vyroste nový pavilon urgentní péče a na druhé parkovací dům. „Jeho design bude odpovídat rázu lokality," dodal Moos.

Pavilon urgentní medicíny nemocnice nutně potřebuje. Jednotný příjem dosud nemá, stejně tak ani centrální laboratoře. Nedostatečný je i počet míst k parkování. Činnost nemocnice také komplikuje to, že oddělení jsou rozdělaná do 38 objektů, které nevyhovují ani stavebně. Stále se řeší způsob financování. Původní model počítal s rozložením splátek až do roku 2035, na němž se měli podílet kromě samotné nemocnice i všichni tři její akcionáři - Liberecký kraj, města Liberec a Turnov. Připlácení měst ale skončí v roce 2024. Většinu nákladů tak ponese Liberecký kraj, způsob financování budou krajští zastupitelé projednávat na konci května.

„Věřím také, že se dočkáme slíbených 300 milionů z evropských zdrojů, tak jak nám na konci loňského roku slíbil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO)," uvedl hejtman kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Míní také, že ministerstvo zdravotnictví by mělo pro páteřní krajské nemocnice v zemi, jež nepatří státu, vytvořit dotační program a podpořit zhruba stejnou částkou, jakou dalo na oddlužení fakultních nemocnic, tedy 6,6 miliardy korun. „Protože ty další nemocnice celkem v osmi krajích zabezpečují péči pro občany v podobném rozsahu jako fakultní nemocnice," dodal hejtman.