BLOG: Holubinka hřebínkatá sice nepálí, ale chutná rozhodně není
Celkem hojná holubinka, která roste často i v parcích. Častokrát se jdu podívat po práci na sídliště, jestli tam něco neroste. Tato holubinka se tam vyskytuje poměrně hojně, tak jsem si říkal, že by si také zasloužila článek.
Holubinka hřebínkatá roste hojně pod listnatými stromy(dub, lípa apod.). Častokrát roste i mimo les. Nacházím ji na sídlišti pod lipami. Ačkoliv tato holubinka nepálí, tak má nepříjemnou chuť, a proto je nejedlá.
Pokud dokážete poznat holubinku, tak v drtivé většině, pokud nepálí a má příjemnou chuť, tak je jedlá. Holubinky se poznají, že mají kulovité buňky, takže se dá snadno odlomit kousek třeně. Tuto vlastnost mají také ryzce, ale z těch teče mléko. No a myslím si, že to sice chce trochu cviku, ale dají se poznat i podle vzhledu.
Klobouk je hnědý a většinou rýhovaný. Lupeny jsou nejdříve bělavé a potom smetanové od výtrusného prachu. Třeň je bílý, po poranění nebo stářím reznoucí. Chuť je nepříjemná ale nepalčivá. Abych pravdu řekl, nevím jak bych ji popsal, ale určitě to není žádný gurmánský zážitek :-)
K rozeznání holubinek se také často používají chemická činidla. V tomto případě se požívá KOH(hydroxid draselný). Kdy je reakce na KOH v bázi třeně negativní.
Tato holubinka se dá zaměnit za holubinku pruhovanou, která také nepálí, ale roste spíše na zásaditějších podkladech a po testu KOH na bázi třeně červená. Dále za pálivé holubinky, zejména sesterskou a nelibou. V horských podmáčených smrčinách se také může vyskytovat vzácná holubinka smutná.
Jsem rád, že se i na sídlišti dá něco najít. Tak snad bude růst hub pokračovat.
