Vysochorychlostních železnic se jen tak nedočkáme. Co Česko brzdí?

Minimální investiční náklady NKÚ odhaduje na 737 miliard Kč. Správa železnic podle úřadu vynaložila na přípravu projektu k 30. červnu 2025 celkem 5,6 miliardy Kč, zdroje pro samotnou výstavbu ale stanoveny nejsou; podnik navíc nemá dostatek vlastních prostředků a případné PPP projekty by se neobešly bez finanční účasti státu, která zatím nebyla zajištěna.

Další riziko vidí NKÚ v nesouladu plánovaných termínů. Zatímco trať Praha–Brno–Břeclav má být hotová do roku 2036, modernizace pražského železničního uzlu se předpokládá až v roce 2047. V době kontroly navíc nebyla platná žádná mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení; české úseky se projektují až na 320 km/h, zatímco okolní státy počítají s rychlostí do 250 km/h.

Kontroloři prověřili 15 veřejných zakázek v hodnotě 2,5 miliardy Kč a u části z nich zjistili navýšení cen až o 126 %. Podle NKÚ k tomu přispěla změna zákona z roku 2023, která u nadlimitních sektorových zakázek zrušila třicetiprocentní limit pro navýšení ceny. Úřad také uvedl, že přínosy projektu, například úspora času, rozvoj regionů nebo přesun části nákladní dopravy na železnici, nejsou dostatečně prokázány.