KOMENTÁŘ: Lhaní v politice se stává legitimní záležitostí. A voliči se s radostí chytají na špek

Kdo nikdy nelhal, ať hodí kamenem. Nebo ať rovnou hodí lísteček do volební urny. Pro příště nejlépe někomu, kdo nelže do všech médií a má trochu lepší charakter než Okamura s Babišem. Lhaní v politice není nic neobvyklého. Jenže nyní nastává doba, kdy jsou lháři a demagogové populárnější než tomu bylo v minulosti.

Při pohledu na výsledky letošních voleb mě polilo horko. Předvolební průzkumy sice předvídaly úspěch Babišovy a Okamurovy strany, ale pořád jsem doufal, že se stane zázrak. Zázrak v podobě prozření voličů, kteří nakonec zjistí, že jejich oblíbený lídr lže, jako když tiskne. Ejhle. Nestalo se. A tak se nyní k moci dostávají lidé, kteří zneužívají uprchlickou krizi, slibují nereálné změny a úspěšně vyvracejí pravdivá fakta. Možná jsou tito politici sami překvapení, jak je to jednoduché.

Výroky politiků v předvolební debatě ČT24 na téma finance (zelená - pravda, červená - lež, žlutá - zavádějící, modrá - neověřitelné)

Pokud pořád nevěříte, že váš oblíbený politik opravdu lže, můžete se podívat na obrázky vytvořené projektem Demagog.cz, který se zabývá analyzováním výroku jednotlivých politiků. Usnadní vám práci s ověřováním faktů a jednoduše si tak můžete udělat obrázek o tom, jak je konkrétní politik pravdomluvný. Andrej Babiš a Tomio Okamura mezi ty upřímnější opravdu nepatří.

Není lež, jako lež

„Když si nebudeš čistit zuby, tak ti Ježíšek nepřinese dárky.“ Snad nemusím nikomu vysvětlovat, že tohle je lež.

„Za první čtvrtletí letošního roku zatkli policisté na tisíc čtyři sta nezákonných migrantů. Ale ti jsou jen špičkou ledovce těch, kdo se z islámských zemí u nás volně pohybují.“ Tohle rovněž není pravda a jedná se pouze o kapku v moři lží Tomia Okamury. (Zde přikládám zprávu policie, kde je rozepsána národnost imigrantů)

Okamurovy lži jsou mnohem nebezpečnější než lži malému dítěti. I tak v obou případech ale najdeme několik paralel. Na straně jedné je malé dítě, na straně druhé plnoletý volič. Dítě chce věřit, že dárky opravdu nosí Ježíšek a nechají se rády oklamat. Totéž platí u voličů SPD. Voliči extrémistické strany, která je postavena na jedné velké lži v podobě zakázání islámu, nezajímá pravda. Oni poslouchají svého vůdce, který je paradoxně také imigrant, a nevěří „zmanipulovaným“ médiím. Ještě si povinně nasdílejí video, kde Tomio promlouvá k lidu a slibuje nemožné. Takže ve výsledku má dítě i volič pouze svoji pravdu. Je však smutné, že dítě je kolikrát moudřejší než dospělý volič.

SPD Tomia Okamury je krásným příkladem, jak jednoduše získat hlasy na uměle vytvořeném strachu a na xenofobii českých občanů. To, že strana nemá pořádný program, už nikoho z voličů nezajímá. Blábolící lídři v předvolební debatě, kteří nevědí, co mají říkat? Nevadí. Důležité je referendum a zákaz islámu, který mimochodem nelze zakázat.

Výroky lídrů v rozhovorech pro Český rozhlas- Radiožurnál

Média mlčí

Tomio Okamura a Andrej Babiš velmi děsivě ovlivňují mediální gramotnost v České republice. Známá hláška Okamury „Média mlčí“ přiměla mnoho lidí k tomu, aby nedůvěřovali veřejnoprávním médiím, a vyhledávají tak alternativy v podobě proruských webu a jiných dezinformačních kanálů. Volání tradičních a zavedených mediálních domů, aby si lidé ověřovali informace, se nádherně převrátilo naruby. Nyní voliči nevěří České televizi, protože tady o panu Babišovi lžou. Samotný předseda hnutí tomu velkou měrou přispívá. Nastává tak situace, kdy lhář nazývá novináře, kteří informují pravdivě, ještě většími lháři a pakáží. Tlak na veřejnoprávní média vyvíjí kromě Babiše také prezident Zeman a Okamura. Po nedávném prohlášení, že by zestátnil Českou televizi a Český rozhlas, je tak na pořadu dne opět svoboda médií. Samozřejmě, že by to třem pánům zmíněným výše velice vyhovovalo. Demokracie by ale utrpěla velkou ránu. Po zrušení veřejnoprávních médií by přišlo na řadu referendum a mohli bychom se rázem ocitnout v zemi, ve které nechceme žít.