Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Na facebookovém profilu své firmy odpovídám na nejrůznější dotazy a podněty a někdy se nestačím divit. Některá slova totiž bez ohledu na souvislosti fungují na českou veřejnost jako rudý hadr na býka. U takových spouštěčů vám dá nesmírnou práci lidem ukázat, že věcí se mají jinak, než se jim na první pohled může zdát. Proto bych tento a některé své další komentáře rád pojal jako souhrnnou reakci na tyto vstupy do internetové diskuse a hlubší vysvětlení.
Nejprve bych si rád posvítil na dotace a předsudky, které se s nimi často spojují.
Často se setkávám s míněním, že obnovitelné zdroje energie musí stát dotovat, zatímco jiné zdroje fungují i bez dotací. Na jednu stranu připouštím, že bez dotací by výroba zelené energie nerostla tak rychle. Ale na tu druhou mi přijde nespravedlivé tepat do větrníků a solárních panelů, když jádro, uhlí a ropa se dotují mnohem výrazněji.
Jaderná energie dodnes žije z toho, že stát v prvních desetiletích platil veškeré náklady na její rozvoj. Bez státní účasti nebo jiné finanční podpory se dodnes nepostaví jediná jaderná elektrárna. Kdyby se měly reaktory pojišťovat do výše škody, kterou mohou způsobit, jejich provozovatele by to položilo. A za rekultivaci oblasti na Českolipsku, kde se do roku 1996 těžil uran, zaplatí český stát přes 50 miliard.
Škody způsobené těžbou se ostatně hradí ze státní kasy i u fosilních paliv. Jen na řešení škod vzniklých před listopadem 1989 vlivem těžby hnědého uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji dá stát 18 miliard. Likvidace ekologické zátěže obecně nás za posledních šestadvacet let stála 60 miliard, dalších třicet si ještě připlatíme.
Sečteno a podtrženo, pokud někdo vyčítá dotace fotovoltaice, měl by si nejdříve uvědomit, že ve srovnání s tím, jak jsme dopláceli a stále doplácíme na uhlí, ropu a jádro, jde o drobné.
Prostředky programu Nová zelená úsporám, ze kterého se vyplácí podpora domácí fotovoltaiky, plynou z prodeje emisních povolenek. Takže nejdou ani ze státního, ani z unijního rozpočtu.
Navíc se tyto prostředky vynakládají smysluplně. Jednak proto, že prodej povolenek se řídí cílem snížit spotřebu uhlí a ropy, jednak proto, že Nová zelená úsporám má jasné, jednoduché a transparentní podmínky.
Fotovoltaika při svých prvních krůčcích podporu skutečně potřebuje. Dovolím si ovšem tvrdit, že na rozdíl od jiných zdrojů se bez ní už brzy obejde, poněvadž ceny panelů strmě padají, zatímco jejich výkonnost stejně rychlým tempem roste.
Z tohoto vývoje mám upřímnou radost. Proti dotacím ale a priori nejsem a vítám, že Nová zelená úsporám přispívá domácnostem na fotovoltaiku od letošního září až 155 tisíc korun (o 50 tisíc korun víc než doposud). Bez podobných pobídek by totiž Češi při své spořivé nátuře do panelů investovali výrazně méně. Přesto bych ve svém podnikání chtěl do budoucna nechat dotace stranou, a tím pomoct s napřímením zvláštních podmínek, které zatím v energetice panují.
Podle současných ukazatelů to vypadá, že se mi toto přání již brzy splní: domácnostem by se panely měly vyplatit i bez dotací už do roku 2025.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
