Počasí dnes-1 °C, zítra0 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.

GLOSA: Co můžeme udělat pro to, aby se v Česku stala francouzština více vyučovaným jazykem?

Uplynulý týden přinesl dvě ZBrusu nové události. Tou první je první zasedání Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv PS ČR, kterému jsem měla tu čest předsedat. Zasedání přišel podpořit i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který v prvé řadě vyjádřil naději, že se podvýbor stane významným partnerem MZV ČR. Mnoho zajímavých informací na podvýboru přednesl i další host, kterým byla Klára Šimáčková – Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Evropská unie, jak ji známe dnes, má své kořeny v několika smlouvách podepsaných po druhé světové válce. Jaká je ale její současná podoba, jak moc ovlivňuje život občanů sedmadvaceti členských zemí a o čem se na půdě Evropského parlamentu, rady nebo komise mluví? Nejen o tom je nová rubrika ZBrusu.

Za druhou ZBrusu novou událost považuji setkání francouzské prezidenta Emmanuela Macrona a španělského premiéra Pedro Sáncheze v Barceloně, aby podepsali historickou smlouvu o přátelství a spolupráci, která je svým rozsahem a ambicemi stejná jako francouzsko-německá smlouva z Cách.

Tento summit doprovázelo společné jednání španělské a francouzské vlády, v tomto formátu vůbec první. Mimo jiné se dohodly, že budou usilovat o posílení vzájemné výuky jazyků. V současné době je španělština po angličtině druhým nejstudovanějším jazykem ve Francii a naopak.

To mě vede k zamyšlení, co my můžeme udělat pro to, aby se i v Česku stala francouzština více vyučovaným jazykem. Podle statistik se totiž francouzština krčí na chvostu dokonce až za italštinou a polštinou. Přitom po odchodu Britů z EU se francouzština stává dominantním jazykem bruselských institucí. Německo a Francie jsou největšími ekonomikami a nejlidnatějšími zeměmi EU. A Francie uprostřed už není jen geografickým, ale i politickým pojítkem mezi Německem, Španělskem a Itálií. Jedna z možností je i podpora rozšiřování francouzských vzdělávacích instituci typu Alliance Francaise do dalších míst České republiky. Doufám, že v tomto směru budu mít brzo dobrou zprávu.

Hodnocení článku je 26 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ODS

Štítky Česko, Jan Lipavský, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Francie, Evropská unie, Emmanuel Macron, Pedro Sánchez, Německo, francouzská vláda, Barcelona, Eva Decroix

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Tasmansky Czert

Studoval jsem FR v AF i na SŠ. Lituji toho - jako byrokrat na regionální úrovni ji fakt nevyužiju. Tady v Sudetech má smysl jen NJ a děti k ní určitě povedu. Itálie je životní styl, tam to studium taky dává smysl, zatímco Francie je prostě jen.. otravná. Francouzi tu historicky ve velkém rozkrádali banky i podniky, a třeba SG si ziskem z ČR pokrývala ztráty v subsaharské africe a podobně.

Úterý, 24. ledna 2023, 13:57Odpovědět

GLOSA: Co můžeme udělat pro to, aby se v Česku stala francouzština více vyučovaným jazykem?  |  Blogy a komentáře  |  Drbna  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.