Pohotovosti převezmou zdravotní pojišťovny. O všechny v kraji ale nestojí

Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost změny, které zásadně ovlivní organizaci lékařské, zubní i lékárenské pohotovostní služby. Nová pravidla vycházejí z novely zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a jejich cílem je sjednotit a zpřehlednit poskytování pohotovostní péče po celé České republice. Součástí této novely je například i fakt, že od 1. 1. 2026 neřeší dostupnost pohotovosti kraje ale zdravotní pojišťovny.

Například v Libereckém kraji by to ale podle dosavadních vyjednávání s pojišťovnami znamenalo, že nezůstanou v provozu všechny pohotovosti, které v současné době zajišťuje Liberecký kraj. „Pojišťovny chtějí nasmlouvat tuto péči v některých zařízeních, ale ne ve všech, ve kterých jsme to dosud provozovali my. To se týká pohotovosti ve Frýdlantu. Samozřejmě se snažíme, aby zdravotní pojišťovny měly na této pohotovosti také zájem, protože Frýdlant je hůře přístupný, především v zimě a je to také místo, které není hospodářsky úplně nejsilnější. Pokud by se nám ale pojišťovny nepodařilo přesvědčit, jsme jako kraj připraveni tuto pohotovost ještě minimálně příští rok financovat sami,“ říká náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Richter (Spolu).

Vedle frýdlantské pohotovosti pro dospělé, která je zajišťována v nemocnici, pak podle něj pojišťovny zatím nechtějí financovat ani druhé místo pro stomatologickou pohotovost v Liberci, v paláci Dunaj. „Tu ještě v roce 2026 budeme určitě financovat my, protože máme smlouvu s provozovatelem této pohotovosti. A samozřejmě i tam se snažíme, aby zdravotní pojišťovny seznaly, že je nutné mít takovouto pohotovost. Pokud to neseznají, budeme s největší pravděpodobností připraveni tuto pohotovost financovat sami i nadále, protože jde o poměrně vytíženou zdravotní službu,“ dodává Richter.

Podle novely zákona se pohotovostní službou rozumí poskytování ambulantní péče mimo běžnou ordinační dobu v případech, kdy dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu pacienta. Zákon nově rozlišuje čtyři typy pohotovostí: lékařskou pohotovostní službu pro dospělé, lékařskou pohotovostní službu pro děti, pohotovostní službu v oboru zubní lékařství a lékárenskou pohotovostní službu.

Lékařská pohotovostní služba pro dospělé a děti

Od ledna 2026 by měla být pohotovost pro dospělé zajištěna na 96 pracovištích urgentních příjmů, zatímco péči pro děti zajistí 80 poskytovatelů s akutní lůžkovou pediatrickou péčí. Zdravotní pojišťovny nyní jednají s nemocnicemi o nastavení smluv a rozsahu služeb.

Novinkou je zavedení samostatné odbornosti 023 pro dětskou pohotovost, zatímco dospělá zůstává pod odb. 003. Pohotovosti budou mít jednotný časový rozsah a financovány budou paušálně-výkonovou úhradou podle úhradové vyhlášky.

V případě, že kraj či město bude chtít zachovat pohotovost mimo nemocnici, mohou zdravotní pojišťovny i nadále hradit výkony poskytovatelů ambulantní péče za stanovených podmínek.

Stomatologická pohotovost

Pojišťovny plánují vytvořit síť centrálních zubních pohotovostí, zhruba jedno pracoviště na 200 tisíc obyvatel s dojezdovou dobou do 60 minut. Aktuálně je potvrzeno 31 pracovišť, jednání o dalších probíhají.

Pohotovosti budou hrazeny paušálně-výkonovou úhradou, přičemž paušální složka činí 9 600 Kč za den provozu, upravenou podle počtu pojištěnců dané zdravotní pojišťovny v regionu. Tam, kde se nepodaří zajistit provoz centrální pohotovosti, mohou být do systému zapojeni i běžní zubní lékaři ve svých ordinacích, ve spolupráci s krajskými úřady a Českou stomatologickou komorou.

Lékárenská pohotovost

Lékárenské pohotovosti budou zajišťovat především lékárny s nepřetržitým provozem, ideálně ve vazbě na nemocnice, které provozují lékařské pohotovosti. Cílem je, aby pacient měl v případě potřeby zajištěnou návaznost péče – od ošetření až po výdej léků. Přehled všech poskytovatelů pohotovostních služeb bude od 1. 1. 2026 dostupný na webových stránkách zdravotních pojišťoven.