Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Obstrukce ve Sněmovně. Takový evergreen nejen práce poslance ale i veřejné debaty. Často máme pocit, že všude jinde to mají vyřešené. Zaujalo mne proto projednávání důchodové reformy ve Francii. Opozice mu čelí podáním 20 tisíc pozměňovacích návrhů. Ne že bych je četla všechny, navíc desítky z nich jsou úplně shodné, nebo třeba jen navrhují doplnit čárku nebo změnit slovo, ale třeba ten od zelených navrhující, aby se návrh zákona o důchodové reformě přejmenoval na zákon proti volnému času mě pobavil.
Každopádně ve Francii není tento obstrukční prostředek nijak nový, když se privatizovala GDF, bylo načteno rekordních 137 500 pozměňovacích návrhů, což vytištěno papírově činí rovných 5 tun papíru. Mazec! To už manželství pro všechny s pouhými 5000 pozměnovacími návrhy byla vlastně úplná pohodička.
Naše opozice řeší obstrukce pauzováním a čtením různých poučných publikací. Je fakt, že to je méně náročné na přípravu. Výsledek stejný. Houby se udělá, tak pak zas může vyčítat, že se houby udělalo.
Jedna věc ve francouzském sněmovních pravidlech se mi ale líbí. Automaticky je zamítnut, tedy i vyloučen z projednávání každý pozměňovací návrh, který představuje zvýšení veřejných nákladů. To by nám to tu zase rychle prořídlo.
Ne, že by mě to uklidňovalo, že přijetí složitých společenských reforem je všude na světě spojeno s postupy, které jsou do určité mír až proti samotnému principu demokracie, neb brání těm, kteří byli zvoleni k plnění nějakých závazků v realizaci těch závazků. Ale zase myslím, že je dobré, abychom na naše poslance a i na naši opozici nekoukali s takovým despektem, neb stejně zábavní umí být i jinde. A my aspoň ušetříme za papír.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
