Počasí dnes4 °C, zítra5 °C
Čtvrtek 14. listopadu 2024  |  Svátek má Sáva
Bez reklam

Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.

KOMENTÁŘ: Patří trestání dětí do 21. století?

Tělesné tresty dětí jsou stále předmětem mnoha ohnivých diskuzí. Na straně jedné stojí jejich zastánci, kteří se odkazují na své rodiče a jejich výchovu a na straně druhé podporovatelé moderní výchovy, kteří se hlásí k výchově bez násilí. Přestože může mít tělesný trest mnoho podob od malého pohlavku až po surové zbití vařečkou, konečný výsledek je stejný: jde o zásah do osobní integrity a narušení lidské důstojnosti.

Autorem textu je Karel Dvořák, náměstek člena vlády.

Sociologická a psychologická šetření ve společnosti potvrzují, že tělesné tresty jako výchovný prostředek nefungují, a naopak zvyšují riziko vzniku řady problémů v dospělosti (např. rozvoj psychických poruch a častější inklinace k agresivnímu chování ve vztazích). Z těchto a dalších důvodů, které shrnuji níže a na základě předpokladu, že není přijatelnější bít dítě než bít kohokoliv jiného, chce Ministerstvo spravedlnosti označit tělesné trestání a duševní strádání dětí jako ponižující a dotýkající se dětské důstojnosti.

Obecně platí, že se člověk nesmí na jiné osobě dopustit fyzického násilí, ledaže takovou možnost dává v určité situaci zákon. Zatímco dospělý člověk má zpravidla schopnost se takovému chování bránit a tuší či rovnou ví, co už je za hranou a na koho se obrátit s prosbou o pomoc, dítě tuto schopnost nemá. Pokud jej rodič zfackuje, protože rozbilo vázu po babičce nebo dostalo špatnou známku, nedokáže takové dítě vždy jednoznačně pochopit podstatu problému; pokud následně pokyn rodiče plní, je to zejména kvůli strachu z dalšího trestu, nikoliv proto, že by se s pokynem vnitřně ztotožňovalo.

Nízké tresty za domácí násilí? Často to začíná u policistů, kteří nejsou vždy proškoleni, říká Michaela Studená

Každý pátý Čech podle posledních čísel zažil domácí násilí, které nemusí být zpravidla fyzické. Téma, které je ve společnosti často přehlíženo a bagatelizováno, se snaží dostat do povědomí Michaela Studená, která společně s poslankyní Barborou...

Čerstvé průzkumy v ČR ukazují, že více než třetina rodičů vnímá tělesné tresty jako běžnou součást výchovy, a až čtvrtina je vnímá jako nejúčinnější nástroj výchovy. U těchto rodičů můžeme předpokládat, že by se k tělesnému trestu na dítěti za rozbití vázy pravděpodobně uchýlili. Je ale možné označit je kvůli tomu za špatné rodiče? Drtivou většinu z nich samozřejmě ne, protože nejsou těmi, kteří by své děti bili z rozmaru nebo zlého úmyslu. Výzkumy nicméně ukazují, že i tito rodiče zpravidla byli biti, když byli dětmi. Mnozí z nich to i proto považují za běžnou součást výchovy, protože i oni přece tu a tam nějakou facku dostali a svět se z toho nezbořil. Svět se však vyvíjí a s ním se vyvíjí i chápání lidských práv. Dnešní pojetí těchto práv stojí na tom, že fyzické násilí, resp. trestání do mezilidských vztahů nepatří a už vůbec ne tělesné trestání, které se děje vůči bezbranným dětem. Neobstojí zde ani argument, že tělesné trestání u dětí zlepší jejich chování a morálku, protože odborné studie dokládají opak. Ze statistik bohužel také víme, že v některých případech tělesné tresty přerostou v trvalé zdravotní následky a týrání; v nejhorších případech pak dokonce způsobí smrt dítěte. Dnes stát za týrání, zneužívání a zanedbávání výchovy odebere z rodin ročně zhruba 3 tisíce dětí. Dalších 20 tisíc dětí navíc vyrůstá v jedné z forem náhradní péče. Děti však mají právo na to vyrůstat v milujícím a bezpečném prostředí své rodiny a my bychom jim to měli umožnit. Tělesný trest dítěti navíc signalizuje, že narušovat osobní integritu jiného člověka je možné a že může jít o způsob řešení problémů, nicméně právo takové chování až na výjimky jednoznačně zakazuje a v určitých případech za něj stanoví i trest.

Tělesné trestání dětí již dnes Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989 označuje za rozporné s lidskou důstojností. ČR přijala tuto úmluvu v roce 1991 a dnes patříme společně se Slovenskem a Belgií k posledním zemím Evropské unie bez jasného legislativního zakotvení nepřípustnosti tělesného trestání dětí. Např. Švédsko přijalo takovou právní úpravu již v roce 1979, Německo v roce 2000 a Polsko v roce 2010. Evropský výbor pro sociální práva ve svém rozhodnutí z roku 2015 shledal, že v českém právním řádu není zakotvena nepřípustnost všech forem tělesných trestů na dětech, které mohou ovlivnit jejich fyzickou integritu, důstojnost, rozvoj a duševní pohodu. Do dnešní doby 63 států světa zcela vyhovělo uvedenému mezinárodnímu závazku a další desítky se k přijetí příslušné právní úpravy zavázaly.

Za nejlepší způsob, jak změnit vnímání tělesných trestů v české společnosti ministerstvo považuje osvětu, kampaně k pozitivnímu rodičovství a zejména dostupné podpůrné služby pro rodiče a děti v regionech. Ministerstvo v připravované novele občanského zákoníku navrhuje vytvořit nové, hodnotové ustanovení, které stanoví, že tělesné trestání, duševní strádání a jiná ponižující opatření zasahují do lidské důstojnosti dítěte. To, že je navrhované ustanovení čistě hodnotové znamená, že pouze a jenom ukazuje na určitý cílový, chtěný stav, ke kterému by měla společnost dospět. Navrhované ustanovení nepočítá se žádným trestem za to, když rodič dá dítěti pohlavek, nezavádí nový přestupek ani jakýkoliv trestní postih, ale pouze apeluje na odpovědnost rodičů s cílem podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů. Takovéto hodnotové ustanovení není pro české právo ničím neznámým, neboť již dnes občanský zákoník např. stanoví, že rodiče mají být všestranně příkladem svým dětem a že dítě je povinno dbát svých rodičů.

Nikdy samozřejmě nelze přesně určit (ne)bezpečnou intenzitu tělesného trestání, natož dopředu vědět, jaký trest dítěti skutečně (ne)ublíží. Snahou ministerstva však je, aby tělesných trestů bylo co nejméně a aby se namísto nich rozvíjela komunikace a vzájemné pochopení; to je totiž v nejlepším zájmu dítěte, rodiče a celé naší společnosti.

Hodnocení článku je 34 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytnuto Karlem Dvořákem

Štítky komentář, násilí, děti, Karel Dvořák

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Helena Munzarová

Aha, tak Drbna bez upozornění při odeslání komentáře smaže odkaz. Celá moje odpověď je v mém blogu "Zase volají po zákazu naplácání na zadek, to tady tedy dopadneme!" na iDNES.cz.

Sobota, 23. září 2023, 03:21Odpovědět

Helena Munzarová

Tak tady je slíbená detailní odpověď. A doufám, že na moje argumenty pan Dvořák odpoví - a hlavně dodá odkazy na ty odborné studie, kterými se ohání.


Sobota, 23. září 2023, 03:16Odpovědět

Helena Munzarová

Ten komentář se totiž vždycky sám přidá v půlce psaní, aniž bych ho odeslala.

Pátek, 22. září 2023, 03:22Odpovědět

Helena Munzarová

Napsala jsem delší odpověď s důkladným vysvětlením, proč je požadavek úplného zákazu fyzických trestů společensky nebezpečný a nerealistický. Zítra si to po sobě ještě pořádně přečtu a pak sem dám odkaz na celou odpověď.

Pátek, 22. září 2023, 03:20Odpovědět

Helena Munzarová

Všichni kromě tyranů se shodneme, že ubližování dětem (a nejen dětem) je špatné a že ho nikdo nechceme. Tyrani to nepřijmou nikdy.

Pátek, 22. září 2023, 00:58Odpovědět

Dagmar Fejglová

Jestliže dospělý zfackuje dítě, protože rozbije vázu po babičce, je to čistě jeho nezvládnutí vlastního vzteku a s výchovou to nemá mnoho společného. Dítě se nemůže z podstaty bránit jakémukoli násilí ze strany rodiče, který považuje tělesný trest za výchovný, ale není tomu tak. Účinější je dát trest ve formě odpracování prohřešku (luxování, utírání prachu a pod. zvládnou i menší děti), což je pozitivní trest a prospěje chodu rodiny. Pohlavkem nebo plácnutím přes zadek si rodič uleví, ale nic to nevyřeší a dítě nenapraví. Ale nikdo není svatý a každému občas uletí nervy, což lze chápat. Jen to musí být naprosto vyjímečné. V zásadě jsem proti fyzickému trestání dětí.

Středa, 20. září 2023, 11:53Odpovědět

KOMENTÁŘ: Patří trestání dětí do 21. století?  |  Blogy a komentáře  |  Drbna  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.