Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Čtvrtek, 5. října 2023, 16:34
Vláda schválila před několika dny nákup amerických letounů F-35 Lightning II pro letectvo Armády České republiky. F-35 je bezesporu špičkou současného leteckého inženýrství, veřejnost je však v otázce nákupu rozdělena. Nejčastějším důvodem kritiky jsou obrovské náklady, nejsou však jediné. Shrňme si deset důvodů, pro které není nákup F-35 dobrý nápad.
První potíž s nákupem letounů dřímá na samém počátku. JAPCC (Joint Air Power Competence Centre) je organizace, na základě jejíž analýzy vzniklo doporučení armádní komise nakoupit letouny F-35. Na financování JAPCC se podílí země, které byly přímo součástí vývoje F-35, nebo které jej nyní nakupují (jedinou výjimkou je Maďarsko), přes dobré vztahy s NATO je však JAPCC stále pouze soukromá poradenská společnost. Když se podíváte na stránky JAPCC (japcc.org), přivítá Vás obrovská fotografie F-35 přes celou úvodní stránku. I konference, kterou JAPCC každoročně pořádá, nese ve svém znaku siluetu F-35 a na celém webu think-tanku výrazně převažují fotky letounů od společnosti Lockheed Martin (F-16 a F-35). Kolik si armáda vzala z doporučení JAPCC bohužel ministerstvo tají, už jen samotný fakt, že se podstatná část výběru v největším armádním nákupu historie přenechává zahraničnímu subjektu, vzbuzuje otázky.
Finsko, které oznámilo nákup F-35 jen několik měsíců před Českou republikou, pojalo svůj Program HX, jak se nazýval projekt nákupu nových letounů, mnohem zodpovědněji. Armáda vytipovala několik západních typů, které jsou nyní na trhu a jejich výrobce postupně zvala na zkoušky. Na finských letištích se tak fyzicky vystřídaly konstrukce americké i evropské, letouny 4. i 5. generace. Všechny se ve Finsku dostaly do vzduchu, se všemi se odehrály simulované souboje na malou i velkou vzdálenost. Letouny byly ozařovány radary a samy svými radary ozařovaly cíle, a prošly mnoha dalšími zkouškami, zkrátka proběhlo seriózní, detailní fyzické hodnocení všech účastníků. Nic takového se u nás nestalo, rozhodnutí o pořízení F-35 padlo doslova „od stolu“. Jak to ovlivní vztahy s Německem nebo Francií, které měly zájem své letouny do tendru vyslat, o tom není třeba dlouze spekulovat.
Čeští letci zažívají dejá vu. Stejně jako před dvaceti lety, i tentokrát je Česká republika ve špatné ekonomické situaci, stejně jako tenkrát dané z podstatné části vnějšími vlivy. I proto se ze stomiliardového nákupu 36 letounů před dvaceti lety stal pouhý pronájem necelé poloviny. Současná vláda se rozhodla ekonomickou situaci při nákupu vůbec nezohledňovat. Nakupuje to nejlepší, ale také zdaleka, zdaleka nejdražší. Stejně jako před dvaceti lety se hrají hrátky s náklady, prostou pravdou ale je, a dokládají to zkušenosti ze všech zemí, které F-35 provozují, že částkami za nákup letadel, výcvik pilotů a rozsáhlé úpravy základen teprve všechno placení začne. Skutečně obří výdaje budou následovat až s provozem letounů, podle odborných odhadů násobně nákladnějších, než jsou doposud provozované švédské gripeny.
Když se před lety pořizovaly gripeny, jejich jedinou výzbrojí byl poměrně dlouho pouze palubní kanón Mauser. Až mnohem později armáda dostala darem pár postarších raket krátkého doletu AIM-9 Sidewinder a dokoupila i rakety delšího doletu AIM-120 AMRAAM. Protizemní výzbroj se nakupovala až v posledních letech provozu a například přilbové zaměřovače se našim pilotům nenakoupily nikdy. Naše letectvo se tak za celých dvacet let provozu ani vzdáleně nepřiblížilo k plnému využití schopností letounů Gripen. Seznam výzbroje, kterou pořizujeme s F-35, bohužel napovídá, že stejně tomu bude i tentokrát. Armáda totiž například vůbec nenakupuje tzv. stand-off munici, těžké protizemní pumy či střely, které mohou udeřit na vzdálenost stovek kilometrů. Právě pro tyto úkoly přitom byla F-35 stavěna. A pokud s ní munici pro tyto úkoly už na začátku nenakupujeme, tyto úkoly nebude moci plnit a naši piloti nebudou vycvičení v jejich použití. Proč tedy pořizujeme supervýkonná letadla, jejichž výkon minimálně z poloviny nevyužijeme?
Vítěz voleb, Občanská demokratická strana, má za sebou historii, ve které lze najít i velmi temné stránky. Všichni tři premiéři za ODS, kteří dosud vedli zemi, odešli ze svého úřadu s ostudou, o všechny tři, nebo jejich okolí, se dříve nebo později zajímala policie, nákup obrněných transportérů dokonce odnesl nejbližší spolupracovník tehdejšího premiéra několikaletým pobytem ve vězení. Čistě technicky ODS a jí vedená vláda nákupem letounů pouze uplatňuje svoje ryze demokratické právo exekutivně rozhodovat - a to jí nikdo nemůže upřít. Rychlost celého procesu, rozsáhlé utajování, nepochopitelné faktické chyby v argumentaci a sveřepost obhajoby jediného možného řešení, to vše však vzbuzuje obavy z korupce, když si uvědomíme o jak obří přesun peněz se jedná.
Červencový výzkum agentury STEM/MARK naznačuje, že společnost si nepřeje v současné ekonomicky složité době škrtat ve školství či zdravotnictví, ale naopak ve výdajích na obranu. Většina respondentů dokonce ve výzkumu explicitně odmítla nákup nových drahých letadel. Politici jsou od toho, aby uplatňovali svou pravomoc a rozhodovali, na druhou stranu i při demokratické správě věcí veřejných je třeba brát názor společnost v potaz, v otázkách bezpečnostních dvojnásob. Základem bezpečnosti státu totiž není to, kolik a jakých máme letadel, ale to, jestli obyvatelstvo svému státu dlouhodobě důvěřuje a je národní komunitu ochotné bránit se zbraní v ruce. Jak prokázal jarní průzkum polského Defence24, takových lidí je u nás nejméně ve střední Evropě. A jakkoli má armáda dobré renomé, drahý nákup vojenské techniky, který nemá podporu společnosti, jejich vzájemný vztah rozhodně nezlepší.
Když výběrová komise ministerstva obrany zveřejnila své doporučení, latentní diskuze o budoucnosti našeho letectva, která probíhala v odborných kruzích, přešla do mediálního mainstreamu. Ministerstvo bohužel prakticky všechny podstatné položky rozhodovacího procesu utajilo a novináři se tak zaměřili na informace z americké strany. Na veřejnost se tak dostal seznam pořizovaných položek od Agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci (DSCA), nebo analýza dlouhodobého provozu F-35 od Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO). Ačkoli ministerští poradci zjevně předpokládali, že nákup letounů u veřejnosti projde hladce, začaly se množit kritické hlasy. Pokud do té doby ministerstvo komunikovalo minimálně a stroze, od té chvíle, zhruba poslední měsíc před schválením vládou, přestalo komunikovat úplně. Vládní PR odborníci si zjevně dobře spočítali, že pro ministerstvo i vládu jako celek bude nejlepší přečkat poslední čas před formálním schválením takříkajíc s hlavou v písku, a tak se ministryně i její náměstci objevovali před veřejností pouze na akcích, kde nebylo riziko, že se někdo bude ptát na nákup F-35, případně v médiích, kde mělo pořízení letounů podporu. Úřad ministryně Černochové každopádně komunikaci kolem nákupu nezvládl a zřejmě i proto se důvěra ve vládu i strany, které ji tvoří, v aktuálních průzkumech hluboce propadla.
Velitel amerického letectva gen. Charles Q. Brown ve svém projevu v únoru 2021 přirovnal letoun F-35 k automobilu Ferrari s tím, že F-35, stejně jako luxusní italský sporťák, nepoužíváte na každodenní dopravu do práce, ale na víkendové cestování. Šel dokonce ještě dál, když navrhl, že by americké letectvo mělo přijmout do výzbroje nový levný letoun, následovníka F-16, který bude mít soudobou avioniku, ale jeho provoz nebude tak drahý jako u F-35 a bude jej tak možné používat pro běžné úkoly. V této souvislosti zní nepochopitelně, že dlouho před plánovanou dobou životnosti (kterou navíc výrobce nabízí prodloužit v rámci hluboké modernizace MLU) ministerstvo plánuje vyřadit bitevní letouny L-159. Alca jistě není ekvivalent F-35, dokonce ani Gripenu, ale díky radiolokátoru může zastat mnoho velmi důležité práce, jak ostatně dokazuje její provoz v rámci kontraktorských firem nebo iráckého letectva. Vyřazení L-159 současně s nákupem F-35 se tak zdá jako zbrklé. Alca by s modernizací, kterou navrhuje výrobce, mohla sloužit ještě mnoho let a doslova za pár korun provádět řadu úkonů, na které bude z hangárů nutné tahat provozně mimořádně drahé F-35. S Ferrari budeme, na rozdíl od Američanů, jezdit každý den do práce.
Motor F135 letounu F-35 Lightning II je nejsilnější pohonnou jednotkou, která kdy byla nainstalována do stíhacího letounu. Kvůli tomu však má zásadní problémy s hlukem, které byly pozorovány zejména v zemích s vysokou hustotou zalidnění (např. Nizozemsko). Motor F135 vydává extrémně silný hluboký zvuk, a protože ten se šíří na nízkých frekvencích, projde snadno jakoukoli překážkou, včetně např. železobetonu. Základna v Čáslavi má už nyní problémy s okolními obcemi, které jsou přitom na hluk zvyklé (před revolucí zde sídlil celý letecký pluk). Mnohem horší situace je na náhradním letišti v Pardubicích, kde špatně zafungovala stavební uzávěra, a tak jsou dnes obytnými domy zastavěna i území v bezprostřední blízkosti dráhy vzletovým směrem. Místní obyvatelé už nyní vedou s ministerstvem tichou, ale dlouhou a intenzivní válku a bude zajímavé sledovat, jak vysoko skončí tento spor ve chvíli, kdy začnou v Pardubicích přistávat první F-35. Evropský soud pro lidská práva není vůbec nereálný odhad.
Na začátku celé výměny nadzvukových letounů byly, a po dobu minimálně dalších dvanácti let budou, švédské letouny JAS 39 Gripen. Protože naše ministerstvo obrany na jejich náhradu nevypsalo tendr, formálně nebylo žádnému výrobci umožněno podat nabídku. Švédové se ji přeci jen podat pokusili, úřad ministryně Černochové ji však odmítl oficiálně převzít, a přesto drze argumentoval, že žádnou oficiální nabídku nemá. Situace došla tak daleko, že sám švédský velvyslanec vzkázal paní ministryni návrh své vlády přes média. Dlouhé série nepravd a vyslovených urážek ze strany zástupců České republiky na stranu švédského spojence celou situaci přirozeně neuklidnily. I proto je paradoxní, že ministerstvo museli až novináři upozornit na fakt, že s prodloužením pronájmu letounů Gripen do roku 2029 musí souhlasit švédská strana, přestože jej předpokládají už původní dodavatelské smlouvy. K jednání nakonec došlo a naši se se stockholmskými královskými úřady domluvily alespoň na tom, že si gripeny budeme moci ponechat, dokud nedorazí dostatečný počet F-35. Pachuť z hysterického, neprofesionálního a chvílemi vysloveně nepřátelského chování k zemi, s níž chceme vojensky spolupracovat i nadále, však na švédské straně podle dostupných informací zůstala a zatíží naše vztahy na roky dopředu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
