BLOG: Opeňka měnlivá, nález z bažiny

V tomto suchém počasí vyhledávám zamokřená místa, kde alespoň doufám v nějaký nález. V oblasti jsou především vrby, olše a sem tam topol osika. Naštěstí se alespoň něco padařilo najít.

Opeňka měnlivá je hojná dřevokazná houba, která roste na mrtvém dřevě listnatých stromů, vzácně i jehličnanů. Většinou od pozdního jara do pozdního podzimu. I když to na fotce vypadá, že opeňka roste ze země, tak tam musí být nějaké dřevo(kořen atd.). V tomto případě zřejmě osika či vrba. Jedná se o jedlou houbu a celkem vyhledávanou. Sbírají se pouze kloboučky. Může se také vyskytovat v bohatých trsech.

Nejdůležitější znak je šupinatý třeň. Nejprve světlejší a později do hněda. Na třeni také může být prstýnek, od zbytku závoje. Klobouk je okrový a v mládí šupinkatý. Lupeny jsou nějdříve světlé a potom hnědé od výtrusného prachu. Vůně je lehce kořenitá.

Nejzákeřnější záměna hrozí za čepičatku jehličnanovou. Tato čepičatka má stejné toxiny jako muchomůrka zelená, i když v menším množství. Oproti opeňce má čepičatka vláknitý třeň a je bez vůně. Nicméně třeň je stěžejní znak. Další záměna je možná za dosti vzácnou opeňku jarní. Ta roste ve vyšších polohách na dřevě jehličnanů, především smrků(přelom jara a léta). Nemá šupinatý třeň. Dále pobobný klobouk můžou mít některé křehutky, například vodomilná. Ta má bělavý nešupinatý třeň. Pozor také na mírně jedovatou třepenitku svazčitou, která má nazelenavé lupeny a hlavně odporně hořkou chuň.

Jsem rád, že se dá něco najít, co se dá také vyfotit. Snad přijdou i nějaké deště, protože to by růstu hub prospělo.