Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Vzácnější podzimní čirůvka, která roste na vápenci, především pod buky a je zařazena do červeného seznamu ohrožených druhů.
Tentokrát jsem se byl opět podívat v nedaleké bučině na vápenci, kde jsou i vtroušené jiné stromy (lípy, břízy i jehličnany). Potěšila tato čirůvka, kterou jsem už na tomto místě zřejmě párkrát našel, ale teď se to naštěstí potvrdilo, díky barvě lupenů. Bohužel to není úplně pravidlem. Jak je vidět, už to občas byla spíše patologie než mykologie.
Čirůvka růžovolupenná roste vzácněji na vápencovém podloží, především pod buky, ale i dalšími listnatými stromy. Je vedena v červeném seznamu ohrožených druhů jako téměř ohrožený druh. Je nejedlá.
Tuto čirůvku poznáme díky růžovým lupenům. Bohužel to tak být vždy nemusí. Častokrát to může být ostří lupenů nebo ve spoji mezi kloboukem a lupeny. Dále tuto čirůvku poznáme díky tmavě šupinatému klobouku. Lupeny jsou bělavé až do šeda. Třeň je bělavý až našedlý a na bázi s nažloutlými vlákny mycelia.
Pokud jsou patrné růžové lupeny, tak se dá celke dobře poznat. Pokud tento znak není přítomen, tak může být určení obtížnější. Záměna přichází v úvahu za čirůvku růžovotřennou. Ta může růst na obdobných místech a po poranění růžový na třeni, zejména na bázi. Je to patrné u utržení. Dále za čirůvku šupinkatou, která nemů růžové lupeny a má šupinatý třeň. Čirůvka černošupinná také roste na vápenci a nemá narůžovělé lupeny. V úvahu by mohla přijít i čirůvka zemní, ta ale roste pod borovicemi.
Je vidět, že podzimní houby už pomalu končí a je to spíše takové hledání tzv. přeživších. Nicméně tato čirůvka potěšila a hlavně jsem rád, že jsem si ji mohl konečně potvrdit. Zímní houby začínají růst, tak snad se podaří i takový úlovek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
