Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Košíkáři nebo fotografové, začátečníci i houbaři, kteří znají v lese každý strom. Ti všichni znají a také většinou vyhledávají tento hřib.
I v bývalém vápencovém lomu se dá najít houba, na kterou se těší nejen praktický houbař, ale i fotograf hub. Prostě není snad nikdo, kdo by tohoto hřiba neznal.
Hřiba smrkového řadíme mezi tzv. pravé hřiby. Roste hojně ve všech typech lesů, ale i na sídlišti a rozhodně se neomezuje pouze na smrky, jak by mohlo napovídat druhové jméno. Začáná růst většinou začátkem léta až do podzimu. V podstatě až do doby než údeří mrazy. Je jedlý a velice vyhledávaný.
Poznáme ho podle hnědého a hladkého klobouku. póry jsou bílé a posléze žlutoolivové od výtrusného prachu. Třeň je bílá se síťkou. Na řezu nemění barvu.
Záměna je možná především za další pravé hřiby, například hřib dubový. Ten má klobouk lehce plstnatý a roste většinou i dříve, ale také většinou i dříve přestává růst( říjen). Tento hřib roste téměř vždy pod listnatými stromy. pod jehličnany výjimečně. Hřib bronzový roste většinou pod duby na vápencovém podloží, v teplejších oblastech, je vzácnější. Hřib borový, je téké spíše vzácnější, jen místy hojnější. Ten má klobouk s červenými tóny a roste pod borovicemi nebo buky, spíše na písčitých půdách. Tyto pravé hřiby jsou jedlé, ovšem některé jsou vzácnější, tak by se sbírat neměly. No a samozřejmě nesmíme zapomenout na nejedlý a hořký hřib žlučník. Ten roste hlavně pod jehličnany. póry jsou nejdříve sněhově bílé a potom narůžovělé, po poranění rezavějící. V horní části třeně většinou s dobře poznatelnou síťkou. Samozřejmě hřibů je více, ale tohle jsou takové nejčastějí záměny.
Samozřejmě i tento hojný hřib potěšil. No a pěknou plodnici si rád vyfotím.
Přeji vám, ať ještě nějaké ty houby najdete :-)
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
