Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
S touto mohutnou a dobře poznatelnou pečárkou se můžete setkat nejen v lese, ale i na sídlišti.
S touto pečárkou se tento rok sekávám častěji než minulý rok. Minulý rok se párkrát objevila na jednom místě. Tento rok roste pravidelně na dvou místech.
Pečárka císařská je dobře poznatelná a mohutná pečárka, která roste poměrně hojně ve všech typech lesů, ale i v parcích a zahradách(já je nacházím především na sídlišti, v místech s jehličnany). Navíc je tato pečárka i jedlá.
Poznáme ji především podle klobouku se žlutými a hnědými šupinami. Lupeny jsou brzy narůžovělé a později až tmavě hnědé. Na třeni je prsten a třeň je bělavý, někdy také nažloutlý. Vůně je hořkomandlová a na řezu nemění barvu. Což je dobrý poznávací znak, pro rozpoznání od dalších pečárek.
Nejnebezpečnější záměna je za pečárku koroptví nebo perličkovou. Tyto pečárky jsou jedovaté a na řezu nebo po poporanění žloutnou. Tyto pečárky také mají trochu jiné šupiny na klobouku a zapáchají. Další možná záměna je s pečárkami, které naopak červanejí. Jako je pečárka lesní a Langeova. Rostou především pod jehličnany(Langeova méně často i pod listnatými stromy). Dále je to pečárka rumištní. Pečárka dvouvýtrusá, ta po poranění růžoví a průmyslově se pěstuje. Pečárka Bohusova je význačná tím, že kromě červenání roste v trsech. Zmíněné červenající a růžovějící pečárky jsou naopak jedlé.
Tuto pečárku si rád vyfotím, pokud najdu fotogenické plodnice jako tyto plodnice :-)
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
