V refrénu známé písně o pronajímateli, který se snaží zbavit nájemců, se zpívá: „Seš domu majitel, nájem zvedej…“ Způsobů, jak šikanovat nájemce, je ale mnohem více než zvyšovat nájemné, odpojit přívod elektřiny či plynu nebo vytrhat trubky ze zdí. Na jaké jednání má pronajímatel právo a co už je takzvaně přes čáru?
Pronajímatel může nájem bytu ukončit jen z důvodů uvedených v zákoně. Někteří pronajímatelé tedy ve snaze zbavit se nájemce odpojí byt od energií či vody, podstatně zvýší nájemné, neprovedou vyúčtování spotřeby energií nebo zadrží nájemci přeplatky z vyúčtování. Jaké možnosti má nájemce proti nezákonnému jednání pronajímatele?
Odpojit nájemce od energií nebo vody však pronajímatel nesmí. Pokud tak učiní, může se dopustit dokonce trestného činu. „V takovém případě by měl nájemce pronajímatele upozornit, že na něj podá trestní oznámení, a pro případné řízení by měl zdokumentovat situaci třeba videonahrávkou stavů měřičů. Doklady o přerušení dodávek mohou soudu poskytnout i dodavatelé energií a vody,“ radí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Zvýšit nájemné může pronajímatel pouze do výše stanovené zákonem, a to nejdříve za 12 měsíců od posledního zvýšení. Takové zvýšení ale nesmí přesáhnout 20 % nájemného včetně zvýšení, ke kterému došlo v posledních třech letech. Výsledná výše nájemného nesmí navíc překročit obvyklé nájemné. Tím se myslí nájemné za obdobný byt v místě nájmu sjednaný za obdobných podmínek. V případě sporu si soud nechá zjistit obvyklé nájemné od realitních kanceláří nebo soudních znalců.
Vyúčtování služeb je pronajímatel povinen nájemci dodat, jestliže mu služby platí zálohově. „Pronajímatel musí dát nájemci vyúčtování do čtyř měsíců od konce zúčtovacího období a na písemnou žádost mu musí vysvětlit veškeré nejasnosti. Navíc zpozdí-li se pronajímatel s vyúčtováním, má nájemce právo požadovat po něm pokutu, která činí dle zákona až 50 Kč za každý den,“ upozorňuje Zelený.
Dále může pronajímatel nájemce šikanovat i tím, že zneužívá svá práva. Například nadměrně kontroluje stav bytu nebo provádí v bytě úpravy, aniž by byly potřebné. Zde záleží na konkrétních okolnostech pro posouzení, co už je nad míru. Je vhodné si podrobnosti ohledně kontrol a úprav v bytě stanovit již v nájemní smlouvě.
Ustanovení nájemní smlouvy však nesmí být nepřiměřená a takzvaně zkracovat nájemce na jeho právech. Taková ustanovení nájemní smlouvy jsou neplatná a nájemce je nemusí dodržovat. Jedná se například o omezení návštěv či nejrůznější smluvní pokuty. „Pronajímatelé se někdy spoléhají na to, že, lidově řečeno, co je psáno, to je dáno, a že tedy nájemce musí dodržovat vše, co je sjednáno v nájemní smlouvě. Na nepřiměřená ustanovení, ustanovení o smluvních pokutách a ustanovení zkracující práva nájemce se však hledí, jako by ve smlouvě vůbec nebyla. Taková ustanovení může nájemce, přestože jsou ve smlouvě, ignorovat,“ uzavírá Zelený.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
