Tělo je jako banka a vše si ukládá, ví Jitka Košínová, která bojovala s leukémií

Dnes už ovšem také ví, že starat se musí hlavně o sebe.

„Dřív jsem málo odpočívala, pořád jsem byla vystavená stresu, přecházela jsem chřipky, zanedbávala se. To jsou věci, které si člověk nepřipouští, ale časem ho to semele. Tělo je jako banka a vše si ukládá,“ varuje s odstupem Jitka Košínová.

Je to hektický trend doby, jsme neustále v pohybu a nejde nám na mysl, že by nás něco podobného mohlo potkat. „Byla jsem to samé, od rána do večera v práci. Teď už jsem chytrá, protože mě to položilo,“ říká zcela otevřeně Košínová s tím, že se skutečně hovoří o souvislosti přemíry stresu a rakoviny krve.

Nyní je v invalidním důchodu a až ten jí přinesl čas na odpočívání. Zastavila se, více se věnuje sama sobě a více vnímá, co její tělo chce.

„Po transplantaci kostní dřeně mě tělo ani dál nepustí. Dřív jsem byla výkonnější, měla jsem dobrou fyzičku, dnes si tělo řekne už dost a musím jít spát. Už ho ani nechci pokoušet, abych znovu neskončila v nemocnici,“ popisuje devětatřicetiletá Jitka Košínová.

Také proto se zatím ke cvičení nevrací, byť je pro ni srdeční záležitostí. Jen občas dohlíží na začínající fotbalisty. „Vrátit bych se chtěla, ale uvidím, co přinese čas. Třeba mi nastaví jinou cestou, teď se otevírají věci ohledně pomoci registru dárců dřeně,“ říká bývalá fitness instruktorka.

Jitka Košínová je přesně ten případ, kdy vnímá, že když nemoc sama překonala, chce podpořit ostatní. „Nevím, jak to mají ostatní pacienti, ale já to beru tak, že když jsem přežila, musím pomáhat druhým. Přistupuji k tomu s pokorou, chci dát o leukémii vědět a pokusit se, aby do registru vstoupilo co nejvíc lidí,“ popisuje. Podle ní se o této problematice příliš nemluví. Sama když onemocněla, nevěděla o rakovině krve prakticky nic.

V lepší osvětě a informovanosti by jí mohl pomoci titul Ženy regionu, kam ji nominoval právě Český národní registr dárců dřeně. „V úspěchu v soutěži nevidím výhodu pro sebe, ale právě kvůli větší osvětě, oslovení potenciálních dárců kostní dřeně a plánům, které s registrem máme,“ přiznává žena, která porazila leukémii.

Spolu s dalšími chce například vytvořit DVD, které slepí informační střípky o nemoci do uceleného přehledu. Má sloužit transplantovaným pacientům, těm, které to teprve čeká, jejich rodinám, ale i případným dárcům. Na projekt shání sponzory a finance.

Najít vhodného dárce je obtížné

Neméně důležití jsou pro naši společnost právě dárce kostní dřeně. Pro každého čtvrtého pacienta se jeho dárce kostní dřeně nenajde. Své o tom ví Jitka Košínová.

Když ještě v roce 2013 pracovala jako fitness trenérka, náhle zčistajasna pociťovala obrovskou únavu, na kterou nebyla zvyklá. Pak se přidala chřipka následovaná angínou. Praktický lékař zbystřil, odebral krev a s výsledkem poslal ženu do nemocnice. Uplynul pouhý měsíc a Jitka Košínová už ležela na oddělení hemato-onkologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Zde se střetla s diagnózou akutní leukémie. Absolvovala chemoterapii, její průběh nebyl vůbec snadný. Kromě jiného si musela nechat ostříhat své dlouhé vlasy, protože jí začaly vypadávat.

Bylo nutné najít vhodného dárce kostní dřeně.

„Jako první testovali moji sestru, právě sourozenec bývá nejlepším potenciálním dárcem, ale měla jen pět společných transplantačních znaků,“ vysvětluje Jitka Košínová. Aby jí kostní dřeň sestra mohla darovat, muselo by jich být alespoň osm, ideálně deset.

Na to konto uspořádali Jitčini kamarádi a kolegové z BBC odběry krve lékařkou přímo ve fitness centru, registr dárců se díky tomu rozrostl o čtyřiaosmdesát vzorků. Nakonec se ale vhodná kostní dřeň pro provedení transplantace našla až u dárce v Německu.

Po zákroku v červenci 2013 se Jitka Košínová začala uzdravovat a dnes o sobě říká, že je vyléčená. A pomáhá. Loni září uspořádala pochod na Sněžku, sama se ho zúčastnila, aby ukázala, co může člověk po transplantaci kostní dřeně dokázat. Kromě toho, že momentálně shání finanční prostředky na vznik zmiňovaného vzdělávacího videa, chystá přednášky pro studenty středních škol, aby vstoupili do Českého národního registru dárců dřeně.

„Pro dárce maličkost, pro pacienta záchrana života!“ uzavírá Jitka Košínová.

Darování kostní dřeně

V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí včetně mladých lidí i malých dětí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější mezi těmito nemocemi je leukémie. Následují ji zhoubné nádory krvetvorby, těžké útlumy krvetvorby nebo imunity.

Transplantaci kostní dřeně absolvuje v České republice ročně několik set pacientů. Z toho 75% dárců krvetvorných buněk je od nepříbuzného dobrovolného dárce. Bohužel pro každého čtvrtého pacienta se jeho dárce kostní dřeně nenajde, proto je tak nutné počet dobrovolníků v registru neustále zvyšovat.

Do Českého národního registru dárců dřeně může vstoupit zdravý muž či žena ve věku 18 až 35 let, na krevní skupině nezáleží, a jednou třeba zachránit život těžce nemocnému tím, že daruje nepatrné množství svých zdravých krvetvorných buněk pro transplantaci. Pokud chcete být takovým zachráncem vy, zaregistrujte se na www.kostnidren.cz

Soutěž Žena regionu

Cílem soutěže Žena regionu je ocenit úsilí výjimečných žen, zviditelnit jejich smysluplnou práci a aktivity. Ukázat, že každý region má mnoho neobyčejných žen, které mnohdy nejen pracovní ale i volný čas obětují pro ostatní.

Tyto ženy se na nás neusmívají z obálek módních a lifestylových časopisů, nebo je nenajdete v žebříčku nejbohatších a nejúspěšnějších lidí, ale své bohatství mají někde jinde - rozdávají úsměvy a otevírají svá srdce těm, kteří potřebují jejich pomoc a pozornost.

Jejich úsilí a činnost mnohdy postávají skromně v koutě, své úspěchy ne vždy ventilují do světa, a tak veřejnost a média o jejich smysluplných aktivitách nemají sebemenší tušení. Cílem soutěže Žena regionu je toto změnit. Více na www.zenaregionu.cz.

Foto Archiv Jitky Košínové

Napsala Eva Fryšarová, Malostranská Drbna