Ve vzduchu dohlédne, kam jen chce. Honza Melša v rogale křižuje nebe a fotí krásu okamžiku

Dnes se řadí mezi zhruba tři stovky pilotů motorového rogala, kteří v naší zemí létají a ve vzduchu tráví většinu svého volného času. Do vzduchu sebou bere foťák anebo rovnou fotografa a krásnými záběry mnoha koutů nejen naší země dělá radost svým přátelům i příznivcům, i proto jej řadíme k (ne)obyčejným.

Co dělá pilot rogala v zimě? Předpokládám, že létání kvůli nízkým teplotám a sněhu asi nepřichází v úvahu?
V zimě nelétám. Rogalo potřebuje mít místo, kam doklouže, kdyby mu vysadil motor. Takže abych doklouzal na louku pokrytou sněhem, potřeboval bych lyže. Ideální je, když sníh sleze a půda je trochu vyschlá, to pak jsou bezpečná pole nebo louky, kam můžu dosednout, a můžu tedy nahoru. Sice mám vyhřívání a létám zhruba od chvíle, kdy sleze sníh, ale optimální je to od okamžiku, kdy začne kvést řepka.

Také fotografie by asi nebyly nic moc. Představte si Suché skály nebo Český ráj v zimě. Všechno je šedé. To je spíš fotka pro zajímavost, stromy bez listí, vykoukne silnice, která normálně mezi zeleným listím není vidět. Já osobně mám nejraději podzim. Ale když chci zasněžené fotky, potřebuji, aby louka byla bez sněhu, ale kopce ještě zůstaly zasněžené. Tedy volím k vzletu brzké jaro nebo pozdní podzim.

Když konečně vykvete řepka a můžeš do oblak, kam letíš, co nejčastěji fotografuješ?
Fotím, co je zajímavé a kam letím. Naplánuji si cestu a letím. Nejdál jsem byl na Slovensku, ale jinak běžně létám do Německa či Polska, ostatně jsme blízko hranic. Ale je to i tím, že létám tři roky, v době covidu se nedalo moc cestovat. Navíc rogalo má dolet asi dvě hodiny na pohodu. Ano, dá se s ním letět šest, sedm hodin, ale to závisí na termice. Aby fotka byla jednoduše proveditelná, potřebuji, aby byl klidný vzduch, správné světlo a aby to bylo něco zajímavého. Ideální jsou proto místa, která máme všichni prochozená zespoda. Radost mi pokaždé udělá, když něco, co znám ze země a prošel jsem to třeba na výletě, nafotím z výšky.

Kdy si poprvé vyletěl v rogalu, kdo tě k němu přivedl?
Poprvé mě vzal do vzduchu na rogale kamarád motorkář v roce 2013. A tam jsem zjistil, že to je přesně to, co od toho čekám. Že si splním své představy. Třeba když se koukám z Ještědu a dívám se do Máchova kraje, chtěl bych vidět, co je za Bezdězem, ale ze země to není možné. Ve vzduchu je to snadnější, chci to vidět, tak za ten Bezděz zaletím.  

A jak si začal s fotografováním. Není to asi úplně snadné, řídit rogalo a do toho fotit?
Fotit jsem začal už v mládí, to je dlouho. Pak jsem si vzal foťák do rogala. Z hlediska fotografování je asi u rogala lepší, že kolem není kabina a dělají se lépe fotografie. Na druhou stranu, když fotím sám, držím neustále jednou rukou hrazdu a druhou se snažím pořídit nějaký záběr. Někdy počasí umožní, že můžu pustit hrazdu úplně, a pak si fotit zrcadlovkou. Rogalo letí bez hnutí. Nejraději ale mám, když se mnou někdo letí. Pak já pilotuji a ten druhý je plnohodnotný fotograf. Domluvíme se, co chceme fotit, jaký vzít objektiv, v jakých výškách poletíme. Často se mnou létají kluci Štěpán Krejčík a Alan Horušický, kteří už vědí, co a jak, jsme sehraní.

Rogalo se pohybuje, nejsou snímky rozmazané?
Rogalo letí 80 kilometrů v hodině, když se dělají fotky, ve vzduchu má v této rychlosti člověk pocit, že téměř stojí. Aby byly fotky pěkné a rogalo se dalo bezpečně ovládat, letí se ve výšce 150 – 300 metrů. A objekt si nadlétneme několikrát, obkroužíme jej, aby bylo možné brát jej fotograficky z několika úhlů. Když se dostanu pod rychlost šedesáti kilometrů v hodině, je to pádová rychlost, když se dostanu výš, rogalo se hůř ovládá.

Předpokládám ale, že platí nějaká pravidla a pilot si nemůže létat kde se mu zlíbí anebo tam fotit?
Mám klasický pilotní průkaz a rogalo má technickou, oboje se každé dva roky obnovuje. Musím mít zdravotní povolení, což je příloha leteckého průkazu. Na vyšetření se chodí k lékaři specialistovi, který sleduje i věci, které běžného lékaře nezajímají.
Nemůžu letět kam chci. Jsou místa, kde umožňují let pouze s vysílačkou, kterou jsem si pořídil. Zakázaný prostor jsou třeba některé vojenské objekty nebo trhací jámy v Ralsku. V Praze je zakázaný prostor nad Pražským hradem a podobně.
Při cestě do ciziny mi pomáhá navigace a dnes je spousta možností najít na internetu co v té zemi platí a co ne. Třeba v Maďarsku se musí podávat letový plán za všech okolností, to u nás není nutné. Do některých prostor máme s rogalem omezenou výšku, je to třeba Krkonošský národní park. Na české straně nesmím jít pod hranici 305 metrů nad krajinou, z ekologických a podobných důvodů. Na polské straně mají letovou hranici nad národním parkem jinou. Podle mého je v Krkonoších zbytečné letět do Polska. Je tam zima, víc tam fouká a ani fotky nejsou to pravé, všechno je malé.

Všimla jsem si, že na svých fotografiích tak zvaně přiznáváš, že je pořizuješ z rogala. Často se jeho část někde objevuje?
Na fotkách pro moji potřebu musí být vidět alespoň kus křídla nebo hrazdy. Například na kalendář vybírá takové, aby tam vidět nebylo. Je to tak půl na půl. Ostatně každý si můžete vybrat co se mu líbí víc. Snímky zveřejňuji na facebookových stránkách Rogalo – motorové kluzáky a motorová rogala – na profilu Šelma Honza.