Děláme maximum pro to, abychom vyučovali a studovali v otevřené atmosféře, říká rektor univerzity Miroslav Brzezina

Také libereckou univerzitu neminuly případy možného nevhodného chování vyučujících ke studentkám. Jak na to univerzita zareagovala, aby se to do budoucna neopakovalo?
Chci podotknout, že ty případy se nám podařilo vyřešit právě díky opatřením, která jsme na naší univerzitě už zavedli. Především mám na mysli post univerzitního ombudsmana. Teď už tuto pozici zavádějí i na jiných školách a fakultách po republice, ale my jsem byli v létě roku 2021 jednou z prvních tuzemských škol, na které univerzitní ombudsman působil. A právě on se hned zapojil do řešení případů, na které jste se ptal. Poučeni jsme pak na našich fakultách zavedli pozice studentských tutorek a tutorů, tedy jakýchsi důvěrníků našich studujících. Věnujeme také mnohem větší pozornost studentskému hodnocení výuky. Pracujeme také s osvětou, školeními a semináři na téma vhodného chování na akademické půdě. Část z těchto přednášek vedl právě univerzitní ombudsman Petr Pavlík, který je v oboru jedničkou s bohatými zahraničními zkušenostmi.

Na univerzitě je pro podobné případy i etická komise. Jak funguje?
Dosud sestávala z akademiků, ale ukázalo se, že to nestačí. Nově budeme svolávat etickou komisi pro každý konkrétní případ zvlášť a po konzultaci s panem ombudsmanem do ní budeme nominovat odborníky a odbornice na ten který konkrétní případ. Právě upravujeme etický kodex univerzity tak, aby novinka začala platit od nového akademického roku. Nechci tady lhát. Sebelepší opatření nemohou zaručit, že se nic podobného už nikdy nestane, stejně jako existence zákonů, soudů a policie nezamezí zločinům. Vhodné nebo nevhodné chování je o konrétních lidech a těm do hlavy nevidíme. Jako rektor ale prohlašuji, že na naší škole děláme maximum pro to, abychom tu vyučovali a studovali v přátelském prostředí a v otevřené atmosféře. A když i tak dojde k něčemu, co na akademickou půdu nepatří, máme sérii nástrojů, které nám případné incidenty pomohou rychle odhalit a neprodleně a účinně řešit. 

(NE)OBYČEJNÍ: Budoucnost léčby vážných poranění patří nanomateriálům. Liberecká vědkyně vyvíjí hojivé kryty kůže

Čtvrtek, 23. března 2023, 16:00Rozhovory

Usměvavá, mladá žena, která ráda tvoří. Taková je Miroslava Rysová. Ale také je vedoucí laboratoře tkáňových kultur a specialistka na vývoj a testování nanomateriálů pro medicínské a kosmetické aplikace, především pro hojení ran a dopravu léčiv...

Školství ovlivnil covid, dostalo se na univerzitě vše do starých kolejí? Jak na toto období vzpomínáte?
Už nikdy nic podobného nechci prožívat, to předesílám rovnou, a už vůbec ne jako rektor. Ale to nikdo na této planetě. Těší mě snad jediné, že vedle restrikcí, nařízení a doporučení, které jsme museli zavádět a kontrolovat jejich dodržování, si naši lidé – vědci i studenti – našli čas na to pomáhat dalším lidem. Tady mám především na mysli vývoj a produkci nanomateriálu a také meltblownové textilie účinně filtrujících virus, které jsme dodávali krajskému krizovému štábu. Bylo to za těch pár týdnů přes 65 kilometrů v metrové šíři. K tomu jsme dokázali vyprodukovat 30,5 tisíce nanofiltrů do roušek. Vzpomínám na to období také jako na období, kdy mobilizovali síly naši studentky a studenti a pomáhali v nemocnicích, na záchrance, v domovech dětí i v domovech pro seniory a na dalších místech. Byly to stovky dobrovolnic a dobrovolníků. Loni jsem jim proto prostřednictvím několika studentských zástupců poděkoval při akademickém svátku Dies academicus a předal jim ocenění jejich práce a nasazení. Jiné naše týmy na 3D tiskárnách tiskly filtrační masky, spojky pro přichycení ochranných štítů nebo redukce a přechodky pro nasazení filtrů. Na toto zaktivování sil na univerzitě vzpomínám velmi rád. České vysoké školy, a naši univerzitu nevyjímaje, tehdy jasně prokázaly, že jsou pro samosprávu a pro stát dobrým partnerem v případě krizových situací.

Potvrdily to hned další události po napadení Ukrajiny Ruskem, kdy jsme pomáhali s ubytováním uprchlíků, tlumočením a s organizováním humanitárních sbírek. Také jsem si za covidu ověřili fungování tak velké instituce za přísných  a restriktivních podmínek a opatření. Nastaly přitom bezprecedentní situace, ale díky vstřícnosti a nasazení našich zaměstnankyň a zaměstnanců stejně jako studentek a studentů škola fungovala dál. S velkou úlevou také vzpomínám na to, že na tak velké instituci jsme nezaznamenali žádné úmrtí v souvislosti s covidem. Jsem za to velmi vděčný, zvlášť když vím, že pár našich lidí se s nákazou zle potýkalo. Dobře to dopadlo. Vedle toho všeho jsou tu "maličkosti", které se i v médiích často skloňují.

Zůstalo napříkad i něco, co využíváte dál?
Ano, pandemie covidu byla velkou příležitostí pro rozvoj online výuky. V těch neblahých letech 20 a 21 se našim vyučujícím podařilo připravit kvanta studijních textů a studijní podpory v online prostředí, které i dnes pomáhají se samostatným studiem z domu a procházení látky napříč celým ročníkem nebo oborem. Online studijní podpoře a třeba streamovaným přednáškám jsme se věnovali už před rokem 2019, ale pandemie aktivity na tomto poli výrazně urychlila.

Mladý vědec výzkumem tkáňového inženýrství a využití nanovláken dobývá svět

Úterý, 3. ledna 2023, 06:36Vzdělání

Doktorand Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Jakub Erben se již několik let věnuje tkáňovému inženýrství. Je autorem patentované technologie tvorby kompozitu složeného z nano a mikrovláken, který nachází své uplatnění v tkáňovém...

Univerzita je důležitou součástí města. Plánuje se nějak více zapojit do jeho rozvoje nebo i dalších projektů?
Tady bych chtěl na prvním místě zmínit naše absolventy. Jsou to často právě absolventky a absolventi TUL nebo lidé s TULkou provázaní, kdo město rozvíjejí. Například hlavní architekt Liberce Jiří Janďourek je pedagog naší fakulty umění a architektury. Když jsem u architektů, tak Kino Varšava nebo Lesní koupaliště mají v posledních letech šanci na své zmrtvýchvstání právě díky úsilí absolventek a absolventů této naší fakulty. Ti, kdo studovali na TUL, dnes pracují na krajském úřadě, na magistrátě, v národním památkovém ústavu a mnohdy na řídicích pozicích. Řada z nich jsou ředitelé velkých firem a institucí působících v Liberci, a tedy významných zaměstnavatelů. Nedávno jsem podepisoval smlouvu o spolupráci s Knorr-Bremse, s jejím ředitelem panem Košíčkem, který je náš absolvent. Miroslav Václavík, generální ředitel libereckého VÚTS, je také náš absolvent a vedl u nás na fakultě strojní katedru. Ostatně s VÚTS naše škola čile spolupracuje od založení této instituce již desítky let. A co Kitl, tedy Jan Vokurka, výrobce originálních sirupů, který také vzkřísil zpustošený areál Vratislavické kyselky, kde se po letech opět začala stáčet proslulá minerální voda? Našimi lavicemi prošla také celá řada sportovkyň a sportovců a pominout nemůžeme ani oblast kultury. Naši pedagogové a  pedagožky jsou kurátory úspěšných výstav v Oblastní galerii Liberec. Nebo divadlo: Jarmila Levko, naše absolventka, byla dlouholetá ředitelka Divadla F. X. Šaldy a nyní je poslankyní. Ostatně poslanců a také zastupitelů v Liberci, kteří jsou spjati s TUL, máme celou řadu. Předpokládám, že mají ve svých funkcích na paměti Liberec a region a zasazují se o jeho rozvoj. Takto bych mohl vyjmenovat dlouhý seznam. Tito lidé jsou naše "rodinné stříbro" a solí tohoto města a celého regionu. Jejich projekty, práce a nápady jsou pevně prorostlé v podhoubí tohoto města a pomáhají mu vzkvétat. A jako instituce děláme totéž.

Jak konkrétně se tedy univerzita do dění v Liberci zapojuje?
Jsme například čerstvě členové Evropského digitálního inovačního hubu pro Liberecký a Královéhradecký kraj, již druhým rokem jsme partnerem festivalu Sportfilm Liberec. Významnou měrou jsme participovali na kandidatuře Liberce na titul Evropské hlavní město kultury 2028, což, bohužel, nevyšlo, ale jistě se bude chtít Liberec ucházet o tento titul i někdy v budoucnu. Pak je tu celá řada vědeckých a výzkumných projektů realizovaných v našem městě: například nově se budeme podílet na čištění vody v liberecké zoo. A jen připomínám, že "Liberec = nano", to už je dnes vžitá značka města, která má svůj původ ve vývoji patentu na průmyslovou výrobu nanovláken, jenž tým pod vedením profesora Jirsáka realizoval na naší fakultě textilní před 20 lety. Zkrátka své místo TUL v rozvoji města a Libereckého kraje má a jsem přesvědčen, že v budoucnu i mít bude. Nebráníme se žádné další spolupráci na rozvoji města, protože i starost o jeho prosperitu vnímáme jako svou třetí roli. Když chcete mít prosperující školu, musí prosperovat i město, ve kterém sídlí, jde to ruku v ruce.

Letos univerzita oslaví 70 let. Jaké budou letošní oslavy?
Byl bych rád, kdybychom si společně připomněli dlouhou historii naší univerzity i významné osobnosti, které s ní byly a jsou spojeny. Naši vědci a vědkyně, pedagožky a pedagogové za těch sedmdesát let dokázali posunout vědecké poznání i technologický pokrok  a vychovali generace vědeckých talentů a vzdělaných lidí. U příležitosti oslav chceme zdůraznit, že nespíme na vavřínech, přizpůsobujeme se měnící se době a jsme moderní a kvalitní univerzitou, na které stojí za to studovat i pracovat.

Univerzita už si nadělila dárek v podobě nového vizuálního stylu. Jaké na něj máte ohlasy?
Jsem přesvědčený o tom, že náš nový vizuální styl byl trefou do černého. V našem případě fialového. I když v počátku zavádění nového vizuálního stylu jsem zaznamenal i jistou nostalgii po původním symbolu. To je ale normální. Logo i symbol jsou nadčasové a budoucnost dá naší nově zvolené cestě za pravdu. Osobně mám z nové svěží podoby naší univerzity velmi dobrý pocit. Sluší jí to.

U příležitosti jubilea projdou proměnou i univerzitní insignie – rektorské a děkanské řetězy. Jaké budou?
Rektorský řetěz je poplatný době svého vzniku, je na něm například ozubené kolo a člunek jako symbol fakult strojní a textilní, přitom ostatní fakulty na něm nejsou vůbec zastoupené. Řetězy  zároveň nejsou praktické – špatně se skládají a odírají se. Chceme to proto změnit. Medaile řetězu bude mít podobu nového univerzitního symbolu v barvách jednotlivých fakult. Bude to kombinace pozlaceného kovu a skla. Dvě naše fakulty dosud řetězy neměly vůbec a nově je tedy dostanou. Rád bych si nový rektorský řetěz vzal už na slavnostní Dies Academicus, největší akademickou událost roku spojenou s představením nových docentů a profesorů, jež letos připadá na 14. září.

V září propukne také hlavní oslava v kampusu, která bude určená i široké veřejnosti. Na co se mohou návštěvníci těšit?
Sobota 23. září bude v našem kampusu plná akcí a věřím, že si tam každý najde to své. Bude to den nabitý hudbou, den plný živých ukázek toho, co naši vědkyně a vědci vyvinuli nebo na čem bádají. Setkáme se s absolventkami a absolventy, otevřeme laboratoře a nebudou chybět například ani popularizační přednášky.

Zůstane po oslavách i nějaká trvalejší připomínka jubilea?
Ano. Chystáme umělecké instalace, které umístíme před každou fakultní budovou a symbolicky ji budou charakterizovat. Půjde o dlouhodobé a velmi zajímavé instalace vyrobené z kombinací materiálů, některé budou i osvětlené. Artefakty budou vznikat postupně ve třech vlnách – letos se dočkáme vernisáže tří z nich. Jako první se objeví před nestaršími fakultami – strojní, textilní a přírodovědně-humanitní a pedagogickou.

Univerzita letos dokončuje rozsáhlé opravy tělocvičen a jedné z budov fakulty strojní. Stihne zahájit také dlouho očekávanou stavbu budovy E2, kam má přesídlit Ekonomická fakulta i univerzitní knihovna, a kde má vzniknout simulační centrum Fakulty zdravotnických studií?
V roce našeho významného jubilea si opravami a stavbou nové budovy symbolicky nadělujeme ještě lepší prostředí a podmínky k výuce a studiu. Celková rekonstrukce tělocvičen v Harcově je velmi náročná, spolyká přes sto milionů. Po letech se ale dočkáme opravdu moderního zázemí a sportovišť, která využívají sportovci z celého Liberce. Budovu tělocvičen převezmeme od stavební firmy v červnu. A v červnu převezmeme i zrekonstruovanou budovu F1 za přibližně čtyřicet milionů. Hotová je i stavba laboratoře katedry energetických zařízení také za 40 milionů korun. Mimochodem, tato budova bude celá pokrytá zelení, včetně trávníku na střeše – ryze technická stavba tak bude fungovat v symbióze s přírodou. V souvislosti s plánovanou stavbou čtyřpatrové budovy E2 v místě dílen už máme územní rozhodnutí a letos bychom chtěli vybrat projektanta.

Co byste univerzitě popřál do dalších let?
Aby byla dál tak úspěšná právě tím, že ctí tradici a zároveň se dívá do budoucnosti. Přál bych si, aby se nám maximálně dařilo komercionalizovat výsledky našeho výzkumu. Věřím také, že získáme institucionální akreditaci a že budeme lepší v hodnocení výzkumu podle tzv. metodiky M17+. Univerzitě také přeji, ať se jí daří další rozvoj do podoby středně velké školy s kapacitou do osmi tisíc studentů. Našeho potenciálu chceme dál využívat. A mým přáním zároveň je, ať máme co nejvíce studentů s opravdovým zájmem o obor, aby jich také co největší počet svá studia dokončoval. A samozřejmě bych si přál, aby si stále více studentek a studentů vybíralo naši univerzitu. My jim nabízíme ty nejlepší podmínky i individuální přístup.