Letecká záchranná služba v Liberci působí 26 let, za tu dobu vrtulník vzlétl k více než 13 tisícům případům. V posledních letech mají záchranářské helikoptéry v kraji ročně mezi 500 až 650 zásahy, převažují ty akutní.
"Většinou jsou to polytraumata z dopravních nehod, mozkové příhody, kardiologické obtíže nebo popáleniny," uvedl vedoucí letecký záchranář v Liberci Miloš Odstrčil. V loňském roce měl liberecký vrtulník 548 vzletů za pacienty. Je to asi jedno procento všech případů, u nichž zasahuje záchranná služba v Libereckém kraji. Loni jich měla celkem 48 500.
Letecká záchranná služba působí v Liberci od roku 1992. Podle náměstka hejtmana Přemysla Sobotky (ODS) se vznik základny v Liberci podařilo tehdy prosadit, i když to nebylo v původním záměru rozšiřování letecké záchranky. "Historie ukázala, že to byl dobrý krok," uvedl Sobotka. Základna vznikla jako osmnáctá v tehdejším Československu, i proto je označení libereckého vrtulníku Kryštof 18.
Podle Odstrčila zpočátku převažovaly přepravy pacientů mezi nemocnicemi, postupně začaly převládat takzvané primární lety. "Dříve se třeba lidé s popáleninami vozili do spádové nemocnice a až tam se rozhodlo, zda potřebují specializovanou péči ve Vinohradech. Nyní se to už posuzuje přímo na místě zásahu. To samé platí třeba i pro dopravní nehody, kdy zranění s páteří se rovnou vezou na traumacentrum do Liberce," uvedl vedoucí letecký záchranář.
První rok provoz záchranářských helikoptér v Liberci zajišťovala firma Bel-Air, od roku 1993 až do současnosti společnost DSA.
Základna je od počátku na letišti, i když místo několikrát změnila. V prvních letech byl vrtulník celoročně venku a personál měl zázemí ve stavebních buňkách a pronajatých prostorách v budově na okraji letiště. Později se letecká záchranka přestěhovala do aeroklubu a na současné základně s hangárem pro vrtulník i zázemím pro posádku je od roku 1999. Základna je ale uzpůsobena jen pro lety za denního světla. "Noční provoz tady nemáme, ale zásadně omezující to pro nás zatím není," uvedl Odstrčil. Případná modernizace základny pro noční provoz je v plánech kraje, realizace je ale v nedohlednu.
Výrazným posunem bylo před třemi lety vybudování heliportu v areálu liberecké nemocnice. Výrazně to zvýšilo šance pacientů na přežití. V minulosti musel vrtulník letět na letiště, kde pacienta přeložili do sanitky, a pak ho čekala cesta přes město, což představovalo dalších deset až 15 minut. "Díky tomu, že jsme vybudovali heliport přímo v areálu nemocnice s přímou návazností na naše traumacentrum, se čas, za který se pacientům dostane vysoce odborná pomoc, zkrátil na nezbytné minimum," uvedl lékařský ředitel nemocnice Richard Lukáš.
Za dobu provozu letecké záchranné služby v Liberci se zatím vystřídaly tři různé vrtulníky. Od roku 2005 létají záchranáři dvoumotorovým vrtulníkem EC 135 T2. Je vybaven stejně jako sanitka a také podvěsovým zařízením, určeným pro vyproštění a transport pacienta na laně pod vrtulníkem. Zásahy slaněním záchranářů nebo transport pacienta v podvěsu pod vrtulníkem provádějí liberecké posádky už 20 let. Potřeba to je při zásazích v nepřístupném terénu, v roce 2010 byl vrtulník takto využit i při záplavách.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
