Pivovar Svijany byl založen již v roce 1564 a je tak jedním z vůbec nejstarších pivovarů na českém území. Po oslavách 450. výročí založení v roce 2014 si letos pivovar připomíná jiné kulaté výročí, a to dvacet let své samostatné existence.
Na začátku dubna totiž uplynulo dvacet let od okamžiku, kdy tehdejší ředitel a sládek pivovaru František Horák vezl do Prahy dohodnutou částku, aby jeho zahraničním majitelům zabránil Svijany definitivně zavřít. Díky jeho spontánní akci, solidaritě a patriotismu místních lidí se s pomocí českého investora původně malý regionální pivovar stal známý po celé republice a dnes již i za jejími hranicemi.
Během posledních dvou desetiletí pivovar prošel obrovskou proměnou, zvýšil výstav více než patnáctkrát až na loňských 638 tisíc hektolitrů a vypracoval se do pozice jednoho z největších pivovarů v českých rukou a největšího českého výrobce zachovávajícího tradiční způsob kvašení piva.
„Využíváme výročí k tomu, abychom si znovu připomněli, kolik práce to stálo, abychom chátrající pivovar postavili na nohy. Dali jsme do toho tehdy vše, protože záchrana pivovaru se skutečně stala naší ‚srdeční záležitostí‘. Vsadili jsme na tradiční výrobní postupy, stejné jako v druhé polovině minulého století, kdy se české pivo proslavilo po celém světě. A na podporu nejdříve místních lidí a později fanoušků v celé republice, kterým stále nemůžeme být dost vděční. Splácíme jim to tím, co umíme nejlépe – skvělým a poctivě dělaným pivem,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.
V současné době je ve výrobním sortimentu pivovaru trvale čtrnáct piv; s výjimkou nealkoholického piva jsou všechna nepasterovaná, tedy stále živá. Vedle nejprodávanější jedenáctky Svijanský Máz je to i celá řada speciálních piv, jichž je pivovar vůbec největším výrobcem pro český trh. Při výrobě všech svijanských piv se pivovar důsledně drží tradičních postupů. Ve Svijanech jsou stále věrní tzv. dvourmutovému způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a přirozenému dlouhodobému zrání piva v ležáckých sklepích. Jako suroviny používají většinou humnový slad z malých, nezávislých českých a moravských sladoven, vodu z vlastních studní a chmel (zejména žatecký poloraný červeňák) z vlastních chmelnic.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
