Slyšeli jsme výstřel, popsal osudnou chvíli syn oběti. Jeho otce zastřelil v Kateřinkách soused

Podle syna oběti se spory opakovaly. Osudný den mezi sousedy už jedna hádka proběhla, otec se pak přišel poradit za synem, který nedaleko stavěl rodinný dům a pomáhal u tam kamarád - policista. „Řekl mu ať zavolá policii a řeší to za jejich přítomnosti,“ uvedl u soudu syn.

Spor se týkal toho, že obžalovaný vstupoval na pozemek oběti, kde kopal drenáž, aby voda netekla do garáží, kde bydlel. Otec podle syna poté odešel a nedělo se nic. Až do chvíle, kdy uslyšeli výstřel. „Šli jsme se podívat, co se stalo, nikde se ale nic nedělo,“ pokračoval syn. Až po nějaké době šel hledat znovu, protože otec měl nedostupný telefon. „To se před tím nikdy nestalo,“ dodal.

Nakonec zašel ke garážím, kde potkal obžalovaného. „Přišlo mi, že má v ruce zbraň. Navíc mi řekl, že otce dva roky neviděl,“ vypovídal. V tu chvíli pojal podezření, že se stalo něco zlého a zavolal policii. Tělo jeho otce pak zahrabané v prostoru za garážemi našla policie.

Obžalovanému Václavu Rácovi hrozí až 20 let vězení, podle obžaloby spáchal vraždu s rozmyslem nebo po předchozím uvážení. Rác to odmítá. K zastřelení dvaašedesátiletého muže se sice přiznal, tvrdí ale, že nešlo o úmysl a vystřelil na něj v obavě o svůj život.

Rác se pohyboval na okraji sousedova pozemku, když se snažil vytvořit drenáž u svých garáží, aby na ně netekla voda z prudkého svahu patřícího sousedovi. Napoprvé ho soused vykázal. Rác sice odešel, ale pak se vrátil, aby drenáž dodělal. Když přišel soused podruhé, byl Rác podle svých slov v rohu, neměl kam utéct a bál se, že ho soused napadne. Vytáhl proto pistoli, kterou si před tím vzal, a zastřelil ho.

U soudu Rác řekl, že jak špatně vidí, myslel si, že soused zvedl motyčku, a proto bez míření vypálil jeho směrem. Podle soudního znalce je Rác skutečně prakticky nevidomý. „Ve smyslu zákona je prakticky nevidomý, za snížených světelných podmínek je postižený ještě více. Neznamená to ale, že je úplně slepý,“ popsal soudní znalec Vladimír Stibor.

To, že oběť trefil do čela, považuje za náhodu. „Zasažení do čela byla otázka náhody. Mohl mířit i podle zvuku, hlasu oběti,“ vysvětlil.

Podle něj Rác ztrácí zrak od dětství a jeho postižení se stále zhoršuje. „Je to jako byste si vzali černou masku a u obou očí si udělali centimetrovou dírku,“ popsal znalec, jak obžalovaný vidí.

Znalec se vyjádřil i k tomu, že Rác běžně jezdil na kole a měl i opravovat auta. „Ve známém prostředí by jízda na kole byla možná. Možné to je, byl adaptovaný. Když to má od dětství, svým způsobem se přizpůsobil,“ řekl.