Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) chce Česko přijmout 400 běženců ještě letos, příští rok 700 a o rok později 400. První uprchlíky by Česko mělo přijmout v září. Vláda chce mít právo veta při výběru uprchlíků v případě, že se u nich prokáže bezpečnostní riziko.
"Návrh mandátu, se kterým pan ministr pojede jednat, je, aby během let 2015 až 2017 jsme přijali 1100 lidí z prostoru Evropské unie a 400 mimo prostor Evropské unie, kteří jsou v těch hrozných podmínkách uprchlických táborech, především v Jordánsku, Kurdistánu a Sýrii," řekl ve středu večer místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Většina uprchlíků by tak měla být z Itálie a Řecka. S Evropskou unií chce česká vláda podle Bělobrádka vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v Česku neuspějí se žádostí o azyl. Mandát podle něj neobsahuje žádná kritéria výběru. Kvůli množství migrantů ale některá omezení nastavena budou muset být, poznamenal Bělobrádek.
Podle Chovance by jedním z nich mohlo být i profesní zaměření konkrétního uprchlíka a jeho šance na uplatnění na českém trhu práce. V případě uprchlíků v táborech v Jordánsku nebo Kurdistánu budou na místo ve spolupráci s církvemi nebo neziskovými organizacemi vysláni odborníci, kteří běžence bezpečnostně prověří, budou s nimi vést pohovory a tříměsíční přípravný kurz.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že půjde o jednorázovou solidární akci. "Jednorázové částečné přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací," uvedl Sobotka.
Dodal, že EU se musí nyní "primárně věnovat zajištění řádného fungování schengenské hranice a realizaci návratové politiky u nelegálních ekonomických migrantů". Je podle něj také nutné razantně zasáhnout proti pašeráckým sítím a stabilizovat země, které jsou zdrojem migračních vln včetně vybudování zařízení pro žadatele o azyl mimo hranice Evropské unie.
Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Jednat chce podle svých slov i o změně legislativy, aby bylo možné snadněji vracet uprchlíky do zemí původu.
Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.
Země by si měly během dvou let rozdělit 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20 tisíc běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
V případě utečenců v Itálii a Řecku jde o lidí, kteří žádají o azyl. Byli by přemístěni do detenčních zařízení v Česku, v nichž by se s nimi azylová procedura dořešila. Druhá skupina zahrnuje lidi v táborech mimo Evropu, kteří mají na mezinárodní právní ochranu nárok.
Vláda se bude tématem migrantů opět zabývat příští týden. Chovanec předloží ministrům deset objektů, o které by se mohly rozšířit služby pro azylanty. Mluvit se také bude o navýšení počtu cizineckých policistů nebo pracovníků ministerstva vnitra.
Ne všichni uprchlíci končí v táborech na jihu Evropy. Řada z nich se snaží dostat do dalších zemí „po vlastní ose“. Cizinecká policie za prvních pět měsíců letošního roku v Česku odhalila 2418 nelegálně pobývajících cizinců, což je meziroční nárůst o 712. Zaznamenala nárůst přílivu občanů Kosova, Sýrie či Afghánistánu, které zachytila při pokusech o nelegální přechod země do Německa. Loni do konce května zadržela z těchto zemí 60 lidí, letos 448.
Pokud by se počet zachycených migrantů nadále zvyšoval, tak by byl spuštěn druhý stupeň kontroly a policejní síly by se přesunuly na hlavní migrační trasy. Politici mají za to, že by se to mohlo stát, pokud se zhorší situace v Řecku. Třetí stupeň by pak znamenal nasazení armády. Tak dramatickou migrační vlnu ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nečeká.
Pro všechny případy připravili liberečtí radní preventivní soubor humanitárních a sociálních opatření pro případ, že by uprchlická vlna zasáhla i Liberec. Město je ochotno zajistit uprchlíkům ubytování či základní finanční prostředky na krytí potřeb.
"Jde čistě o preventivní opatření pro případ, že by se Liberce nějak dotkla aktuální uprchlická vlna. Musíme být v takové situaci schopni v krátké době zajistit potřebným lidem alespoň přístřeší, základní finanční pomoc a nezbytné sociální a právní služby. Azylová a migrační politika je sice primárně oblastí státní správy, respektive vlády, nicméně nemůžeme v akutní situaci na území města dělat, že se nás to netýká,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, kulturu, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr (Změna).
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
