Na liberecké univerzitě vyvinuli nový materiál pro umělé cévy
Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli nový nanovlákenný materiál pro umělé cévy. Výrazně snižuje riziko krevních sraženin a komplikací po operacích srdce. Výhodou nového materiálu je, že se v těle rozloží, na rozdíl od umělých cév používaných v současné době, které v těle zůstávají. Novinka se zatím testuje na zvířatech, klinické zkoušky se uskuteční nejdříve za pět let. Projekt letos získal prestižní Cenu Théophila Legranda za inovace v oblasti textilu, které přinášejí prospěch lidstvu, řekla novinářům mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.
Umělá céva umožňuje přemostění ucpané cévy, tzv. bypass v případech, kdy nelze použít biologický štěp, který se pacientům odebírá většinou z ruky nebo nohy. Umělé náhrady už existují, dobře fungují ty o průměru od osmi milimetrů nahoru, menší průměry jsou ale problematické. "Nevýhodou stávajících materiálů a stávajících náhrad je, že dochází při průtoku krve, který je poměrně malý, ke vzniku krevních sraženin," vysvětlil Petr Mikeš z libereckého vědeckého týmu. Pokud se taková sraženina uvolní, může člověka do několika sekund zabít. U nově vyvinutého materiálu z liberecké univerzity takové riziko nehrozí.
Nový materiál je výsledkem pětiletého výzkumu, na němž liberečtí vědci spolupracovali s vědci z fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové a kardiochirurgy olomoucké fakultní nemocnice. "Jde o jakési lešení pro buňky, aby se tam infiltrovaly ty správné buňky a vytvořily vlastní orgán, vlastní cévu," doplnila Jana Horáková, která se projektu věnovala v rámci své dizertační práce. Cévy se vyrábějí elektrostatickým zvlákňováním, vznikající nanovlákna se sbírají na rotující kolektor ve tvaru tyčky. Její průměr určuje průměr cévy a doba zvlákňování její tloušťku. Cena cévy se bude odvíjet od použitého materiálu, podle odhadu by se měla pohybovat do 10 tisíc korun.
Liberecká univerzita se výzkumu a vývoji v oblasti nanovláken a nanotechnologií věnuje řadu let. V roce 2004 vyvinula jako první na světě technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Už čtyři roky se na univerzitě vyučuje i obor zaměřený na tkáňové inženýrství, který propojil nanovlákenné materiály s biologickými aplikacemi. Umělé cévy čeká ještě dlouhá cesta, než se jich dočkají pacienti, zdejší odborníci však pracují i na dalších aplikacích. "Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv teď předáváme podklady pro schválení a testování tzv. kožního krytu, který by měl sloužit pro hojení zejména chronických kožních poranění," řekl vedoucí liberecké katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů David Lukáš.
