Může jméno dítěte ovlivnit jeho budoucí úspěch?

Ekonom Jurajda ve svém výzkumu (2014) upozorňuje na několik zajímavých skutečností projevujících se na trhu práce, v politice, ve školních lavicích i na finančních trzích.

Data ukazují, že imigranti, kteří přišli do USA ve 30. letech minulého století a nezměnili si svá cizinecky znějící jména, inkasovali v průměru o 15 % nižší mzdy než přistěhovalci, kteří si změnili jména na typicky americká. Podobou statistickou diskriminaci potvrzují i další výzkumy – typická jména potomků afroamerických přistěhovalců v USA (Lakisha, Latoya, Ebony, Kareem, Hakim, Darnell, Jamal), typická romská nebo vietnamská jména v České republice nebo typická arabská jména ve Francii vám výhodu na trhu práce rozhodně nezískají. Právě naopak, celoživotní výdělek se s „nevhodným“ jménem může snížit až o jeden celoroční plat!

I ve školních škamnech se často objevuje vliv jména. Určitě si pamatujete na učitele, kteří začínali zkoušet od začátku abecedy, takže žáci od A často věděli, co je čeká, a byli lépe připraveni. Jurajda však upozorňuje na jinou věc: pokud se na výběrovou školu hlásí dva uchazeči se stejnými znalostmi – Adámek a Zajíček, větší pravděpodobnost přijetí bude mít první jmenovaný. Proč? Pokud zůstanou takzvaně „pod čárou přijetí“ se stejnými výsledky, dochází zpravidla k obsazování míst dle abecedního pořadí. „To má jeden zvláštní důsledek: ve výběrových školách mají přijatí studenti z konce abecedy lepší výsledky než ti z kraje abecedy, kterým průměr zhoršuje právě dodatečně přijatý pan Adámek,“ vysvětluje Jurajda. Tradičně se vliv jmen projevuje i ve známkování žáků – dle průzkumu na amerických školách učitelé systematicky známkují žáky s afroamericky znějícími jmény (Jamal, Keisha) přísněji než spolužáky s typicky americkými jmény (Greg, Emily), i když se třeba jedná o sourozence. Může to být náhoda, ale také předpoklad učitelů o odlišných znalostech projektovaný do křestního jména.

Vliv jmen se projevuje i v politice, zejména u hlasování pro politické kandidáty, s nimiž nemáme relevantní osobní zkušenost. Čeští voliči (kteří ve většině případů neznají kandidující politiky osobně) se při přidělování preferenčních hlasů velmi silně řídí oblíbeností jmen – diskriminují romská jména (Demeter) a naopak podporují kandidáty se jmény oblíbenými, s nimiž mají pozitivní osobní zkušenost nebo která jsou udělovaná narozeným dětem.

Ve svém výzkumu Jurajda odkazuje i na další oblast: Finanční trhy. Manažeři investičních fondů, jejichž jména neznějí typicky americky, vyberou do svých fondů přibližně o deset procent prostředků méně než kolegové s typicky americkými jmény, přestože mezi výkonností fondů není žádný rozdíl. Po teroristických útocích v září 2001 tento trend ještě zesílil.