Může jméno dítěte ovlivnit jeho budoucí úspěch?
Jméno je zajímavý fenomén: Jen máloco hraje v našich životech tak zásadní roli, přičemž to – minimálně v dětství a dospívání – prakticky nemůžeme ovlivnit. První jméno, které vybíráme, je totiž „až“ pro naše děti. Má však smysl výběr jména vůbec řešit? Ano, má. Dle provedených empirických výzkumů by rodiče měli výběru jména věnovat velkou pozornost. Podívejme se na zajímavý výčet příkladů z výzkumu ekonoma Štěpána Jurajdy.
Ekonom Jurajda ve svém výzkumu (2014) upozorňuje na několik zajímavých skutečností projevujících se na trhu práce, v politice, ve školních lavicích i na finančních trzích.
Data ukazují, že imigranti, kteří přišli do USA ve 30. letech minulého století a nezměnili si svá cizinecky znějící jména, inkasovali v průměru o 15 % nižší mzdy než přistěhovalci, kteří si změnili jména na typicky americká. Podobou statistickou diskriminaci potvrzují i další výzkumy – typická jména potomků afroamerických přistěhovalců v USA (Lakisha, Latoya, Ebony, Kareem, Hakim, Darnell, Jamal), typická romská nebo vietnamská jména v České republice nebo typická arabská jména ve Francii vám výhodu na trhu práce rozhodně nezískají. Právě naopak, celoživotní výdělek se s „nevhodným“ jménem může snížit až o jeden celoroční plat!
I ve školních škamnech se často objevuje vliv jména. Určitě si pamatujete na učitele, kteří začínali zkoušet od začátku abecedy, takže žáci od A často věděli, co je čeká, a byli lépe připraveni. Jurajda však upozorňuje na jinou věc: pokud se na výběrovou školu hlásí dva uchazeči se stejnými znalostmi – Adámek a Zajíček, větší pravděpodobnost přijetí bude mít první jmenovaný. Proč? Pokud zůstanou takzvaně „pod čárou přijetí“ se stejnými výsledky, dochází zpravidla k obsazování míst dle abecedního pořadí. „To má jeden zvláštní důsledek: ve výběrových školách mají přijatí studenti z konce abecedy lepší výsledky než ti z kraje abecedy, kterým průměr zhoršuje právě dodatečně přijatý pan Adámek,“ vysvětluje Jurajda. Tradičně se vliv jmen projevuje i ve známkování žáků – dle průzkumu na amerických školách učitelé systematicky známkují žáky s afroamericky znějícími jmény (Jamal, Keisha) přísněji než spolužáky s typicky americkými jmény (Greg, Emily), i když se třeba jedná o sourozence. Může to být náhoda, ale také předpoklad učitelů o odlišných znalostech projektovaný do křestního jména.
Vliv jmen se projevuje i v politice, zejména u hlasování pro politické kandidáty, s nimiž nemáme relevantní osobní zkušenost. Čeští voliči (kteří ve většině případů neznají kandidující politiky osobně) se při přidělování preferenčních hlasů velmi silně řídí oblíbeností jmen – diskriminují romská jména (Demeter) a naopak podporují kandidáty se jmény oblíbenými, s nimiž mají pozitivní osobní zkušenost nebo která jsou udělovaná narozeným dětem.
Ve svém výzkumu Jurajda odkazuje i na další oblast: Finanční trhy. Manažeři investičních fondů, jejichž jména neznějí typicky americky, vyberou do svých fondů přibližně o deset procent prostředků méně než kolegové s typicky americkými jmény, přestože mezi výkonností fondů není žádný rozdíl. Po teroristických útocích v září 2001 tento trend ještě zesílil.
