Jen čtyři obce v Libereckém kraji mají podle informací z ministerstva financí dluhy větší než průměrný roční příjem. Nejzadluženější obcí je Rovensko pod Troskami. Své zadlužení by měla snížit také Chotyně a Benecko. K nejzadluženějším patří i krajské město Liberec s více než dvoumiliardovými dluhy. Podle nového zákona o rozpočtové odpovědnosti by měly obce své dluhy snížit téměř o 700 tisíc korun a Liberec dokonce o 43 milionů, jinak přijdou o pět procent příjmů ze sdílených daní.
Starostové většinou považují nový zákon za nesmysl a vměšování do samosprávy. "Jak může vláda, která sestavuje deficitní rozpočty, diktovat obcím, jak mají hospodařit," pozastavila se v rozhovoru s starostka Chotyně Jana Mlejnecká (Chotyně-obec, kde se hezky žije). Chotyně se zadlužila při výstavbě domu s pečovatelskou službou. Na projekt za 55 milionů korun získala 12,5 milionu dotace a zbytek zaplatila ze svého a z úvěru. Ten bude splácet 20 let. "Jsme rádi, že jsme ten dům postavili, splácení nás výrazně nezatěžuje, dokázali jsme vedle toho například i zateplit školu nebo vyměnit kotle," řekla starostka.
Podle starosty Benecka Jaroslava Mejsnara (KDU-ČSL) by bylo hloupé nevyužít současných nízkých úroků. Obec se zadlužila kvůli výstavbě sedačkové lanovky v lyžařském středisku, 50milionový úvěr bude splácet 15 let. "Lanovka si na sebe ale vydělá a ještě máme jednu roční splátku v rezervě pro případ, že by třeba byla špatná zima," řekl starosta. Zadlužení podle něj další rozvoj obce nebrzdí, cestovní ruch dává navíc místním lidem práci. Loni pro areál pořídili i novou rolbu za šest milionů a ve spolupráci s Vodohospodářským sdružením Turnov chystají výstavbu kanalizace za desítky milionů korun.
Rovensko pod Troskami se zadlužilo kvůli spolufinancování výstavby kanalizace a čistírny odpadních vod zhruba za 140 milionů korun. Na spolufinancování projektu si muselo město 25 milionů korun půjčit, splácet to bude ještě 14 let. "Stejně bychom se tomu nevyhnuli, zvládli jsme při tom opravit povrchy a také osvětlení v některých částech, voda se vyměnila prakticky kompletně celá, před tím pořád praskala. Určitě se ty vynaložené peníze vyplatily," řekla starostka Jiřina Bláhová (ODS). Při současných úvěrových podmínkách je podle ní lépe mít mírný dluh, navíc se Vodohospodářskému sdružení Turnov podařilo získat na projekt dotaci a další peníze přidal Liberecký kraj.
Největší zátěží je zřejmě dluh pro stotisícový Liberec, i když podle informací z ministerstva jen o necelá čtyři procenta přesahuje průměrné roční příjmy města. "Hlavním důvodem vysoké zadluženosti je vydaný komunální dluhopis z roku 2010 v celkové nominální výši dvě miliardy korun. Reálný dluh se však snižuje o částku 70 milionů ročně naplňováním takzvaného umořovacího fondu. Aktuálně je tam 420 milionů, čistý dluh je tak ve výši 1,58 miliardy korun," řekl náměstek primátora Jan Korytář (Změna pro Liberec). Město chce dluhopis refinancovat, aby snížilo úroky zhruba o deset milionů ročně. Zatím se to ale nepodařilo.
Kvůli splácení vysokého zadlužení zbývá podle Korytáře městu méně peněz na opravy městského majetku a investice. "Bez změny rozpočtového určení daní Liberec není schopen dlouhodobě financovat údržbu svého majetku," přiznal Korytář. Pokud by Liberec kvůli zadlužení přišel o dalších pět procent ze sdílených daní, chybělo by mu v rozpočtu dalších 60 milionů korun, což by vedlo k omezení oprav a investic. "Ministerstvo financí by ale mělo nejprve udělat pořádek ve sdílených daních, velký nepoměr ve sdílených daních mezi vyvolenou čtyřkou velkých měst a ostatními krajskými městy je neospravedlnitelný a už měl být dávno změněn," dodal Korytář. V přepočtu podle něj stotisícový Liberec ve srovnání s Plzní ročně přichází o 800 milionů korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
