Hospodářské slabiny Libereckého kraje: Frýdlantsko a Ralsko

I když jsou ve městě plochy vhodné k vybudování průmyslových podniků, patří soukromým vlastníkům. Problémem je navíc špatné silniční spojení, řekl hejtman Martin Půta (STAN).

Právě špatné silniční napojení pohraničí směrem do vnitrozemí je tím, co potenciální investory odrazuje. Řada firem proto v minulosti na Frýdlantsku výrobu úplně ukončila nebo ji přestěhovala na lépe dostupná místa, jako je třeba Liberec. "Snažíme se proto na ministerstvu dopravy prosadit rychlejší modernizaci silnice 13, která je hlavní spojnicí Frýdlantska směrem na Liberec a zbytek kraje, chceme ji dostat mezi priority pro nejbližší období," řekl Půta. Kraj také zahájil jednání s CzechInvestem o podpoře pro průmyslovou zónu ve Frýdlantu.

Region je pro investory atraktivní, protože má dost volné pracovní síly. Nezaměstnanost na Frýdlantsku dosáhla na konci loňského roku 10,3 procenta. Bez práce je 1380 lidí, pro něž mají úřady práce jen kolem 50 volných míst. Zóna by měla vzniknout v bývalém areálu Slezanu. "Už půl roku jednáme s vlastníky o odkoupení zhruba osmihektarového areálu," řekl starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS). Zájmu investorů o město u česko-polské hranice by podle něj také pomohlo otevření hraničních přechodů do Polska v nedalekých Habarticích a Kunraticích pro kamiony nad 12 tun. "Zatím tam mohou projet jen na zvláštní povolení," uvedl Ramzer.

Ralsko je na tom ve srovnání s Frýdlantem podstatně lépe. V bývalém vojenském prostoru vznikla průmyslová zóna o rozloze zhruba 75 hektarů. "Dnes už je většina pozemků obsazena," řekl starosta Miroslav Králík (ČSSD). Největším zaměstnavatelem bude turnovský výrobce autodílů KV Final, který tam v listopadu začal stavět nový závod. Ještě letos chce zaměstnat 90 lidí a v budoucnu až 300. "V zóně také podniká výrobce sanitární techniky a stavět závod se tam připravuje také firma DK Bohemia," dodal Králík. Nové podniky by měly v obci výrazně snížit nezaměstnanost, která na konci roku dosáhla 10,1 procenta.

Podle Regionálního informačního servisu (RIS) je v Libereckém kraji oficiálně osm průmyslových zón o celkové rozloze více než 450 hektarů. Podle průzkumu, který si nechal zpracovat Liberecký kraj, je ale v kraji kolem 20 rozvojových ploch pro velké investory o rozloze přes 700 hektarů a také desítky prázdných továrních budov. Další prostory k podnikání by měly vzniknout například v bývalém vojenském prostoru Ralsko nebo po dokončení demolic v areálu Státního podniku Diamo ve Stráži pod Ralskem. "Údaje ale máme z roku 2002, a tak je chceme aktualizovat," řekl hejtman.

Díky průmyslovým zónám a podpoře investic vznikly v Libereckém kraji v posledních letech tisíce nových pracovních míst. Jen agentura CzechInvest zprostředkovala v letech 2008 až 2013 v kraji investice za bezmála 7,25 miliardy korun, díky nimž vzniklo přes 2670 nových míst. Třeba krajské město Liberec už ale několik let nemá investorům prakticky co nabídnout. Obě průmyslové zóny, dohromady o rozloze přes 190 hektarů, jsou obsazené. Liberec proto v návrhu nového územního plánu počítá s další průmyslovou zónou v Ostašově, tomu se ale brání tamní obyvatelé.

Průmyslové zóny v Libereckém kraji

Hrádek nad Nisou - Oldřichovská servisní - lehká výroba 40 ha (využitelných maximálně 30 ha)

Liberec - Jih-Doubí výroba stavebních a obráběcích strojů, izolačních materiálů, autodoplňků, kuchyňského vybavení, spedice, datové a telekomunikační služby, logistika 125 ha

Nový Bor - za Crystalexem lehká výroba 21 ha

Turnov - obchodně- areál Vesecko servisní - lehká výroba 41 ha

Liberec - obchodní a Sever - Růžodol obchod, služby, obchodní domy, hypermarkety, prodejní sklady, integrované zařízení pro vědu a výzkum, samostatné stavby a areály pro výrobu, provozovny drobné řemeslné výroby a služeb, sklady a skladovací plochy 67 ha Okrouhlá lehká výroba 26 ha

Ralsko - Kuřívody lehká výroba, smíšená s logistikou, komerčními funkcemi a technickými službami 75 ha

Stráž pod Ralskem - Na Americe blíže nespecifikovaná výroba 57 ha

Napsala ČTK a Michael Daněk