Martina Rosenbergová ví, jak městu pomoci

Ale i malá účast lidí na veřejné správě, nedodržování zákonů a velmi slabá úroveň jejich vymáhání. Rozbujelá byrokracie, která neumožňuje kontrolu a vše kvůli ní trvá velmi dlouho. To jsou negativa, se kterými se primátorka statutárního města Liberec, Mgr. Martina Rosenbergová, nehodlá smířit. Nejen proto se matka dvou dětí rozhodla vstoupit do politiky.

„Měla jsem vzácnou příležitost pocítit zblízka, jak těžký život mají u nás zdravotně postižení a jak jim ho stát ještě neustále ztrpčuje. Zažila jsem to, co politikům při řešení této problematiky chybí – osobní životní zkušenosti, a měla jsem pocit, že bych věděla, jak to dělat jinak. Snažila jsem se bojovat z pozice matky, ale to je v naší zemi strašně málo. Blaho mých dětí mě naučilo neústupnosti, a proto jsem si řekla, že to, co nedokážu jako matka, zkusím dokázat jako politik,“ říká primátorka.

Nebyl to však jediný důvod pro vstup do politiky. Martina se prostě rozhodla pro boj s nešvary naší společnosti. Byla a je odhodlaná změnit, s čím nesouhlasí, a už zkrátka nemohla a nechtěla být někým, kdo prostě jen sedí a nadává na to, co se u nás děje. Rozhodla se vstát a konat.

„Moje rodné město bylo spojováno s korupcí, bylo zatěžováno ohromnými dluhy, velmi málo se naslouchalo nám, občanům. Proto jsem se chtěla pokusit očistit jméno Liberce, podporovat jeho další rozvoj s rozumem, vytvářet podmínky pro klidný a bezpečný život jeho obyvatel, ptát se na názory lidí, zprůhlednit všechny procesy a chod radnice a otevřít ji lidem, aby mohli sami posoudit, jak správa jejich města probíhá.“

Ačkoliv by se to tak mohlo zdát, z pozice primátorky nevystupuje sama, ani není nikomu nadřazena. Neustále vedení města pracuje jako tým, ne jako soubor jednotlivců. Což dokazuje schopnost nacházení kompromisů a nalézání shod. Pozitivním výsledkem těchto shod jsou tři cíle, kterých se za dobu jejího působení na radnici podařilo dosáhnout, a to stabilizace rozpočtu, boj proti korupci a otevřenost úřadu.

„Liberecká radnice se stala transparentním úřadem, který má přijaty zásady protikorupční strategie, řídí se jimi a naplňuje je. Nebylo to snadné, především přesvědčit mnohé kolem mne, že to má smysl, že transparentnost je prvním krokem k veřejné kontrole, která je zase nejlepším obranným mechanismem proti korupci. I rozpočet je stabilizovanější. Řešili jsme situaci, kdy zcela fatálně poklesly městské příjmy, nezmenšily se ale výdaje. Snažíme se šetřit, především na našem vlastním provozu a tam, kde to bolí nejméně. Zvládli jsme „evropské“ projekty, z nichž některé se stanou chloubou našeho města, a hlavně se nám podařilo zachovat služby, které poskytujeme našim spoluobčanům, stále ve vysoké kvalitě, na kterou jsou zvyklí. To byly naše cíle, s nimi jsme vstupovali do voleb a mne velmi těší, že se je podařilo naplnit.“

S naplňováním cílů Martina Rosenbergová naštěstí není skromná, a proto má i mnoho dalších plánů. Mezi ně patří například i snaha více spojit komunální politiku s politikou celostátní tak, aby regionální problémy a potřeby byly vyzdvihnuty výše.

„Mám-li být konkrétnější, tak aby politici například bojovali za dobrovolné hasiče, za financování těchto jednotek a úpravy legislativy při jejich uvolňování, aby bojovali za více peněz do protidrogové prevence, aby bojovali za nasměrování evropských peněz do projektů, které potřebují města, tedy opravy školních budov, komunikací, kulturních objektů. Aby navrhovali odstranění nesmyslných ustanovení v zákonech, jako jsou například platby novorozeňat za odpad ihned po narození, aby podporovali sociálně znevýhodněné a tak dále.“

Výčet, co všechno by se dalo a mělo ještě zlepšit, je sáhodlouhý. Martina Rosenbergová má však otevřené oči, které před problémy nezavírá. Naopak je vidí jasně a zřetelně a hodlá s nimi i nadále bojovat. A když jí zbude chvilka času, ráda se odreaguje jejími srdečními záležitostmi, kterými jsou archeologie a historie, ať už v podobě čtení knih, či návštěv nejrůznějších zajímavých míst se svými dcerami.

Více na www.menimeliberec.cz.

PR text