Lípa, Varšava, Sofie, Adria nebo Máj. Kdysi oblíbené biografy v Liberci, kterým už před lety odzvonila hrana. Jen díky dobrovolníkům se mohl před pár měsíci vrátit život do Varšavy, ostatní kamenná kina zůstávají uzavřena. Případem za všechny je Adria.
Populární biograf v blízkosti dnešního Paláce Syner prošel před třiadvaceti lety rekonstrukcí. Město poté funkcionalistický palác stojící na rohu Rumunské ulice prodalo nové majitelce. Tu jsme se bezúspěšně snažili kontaktovat s otázkou, jaký je její další záměr s Palácem Adria.
Původní kino Adria bylo po roce 1945 přejmenováno na kino Moskva. Roku 1964 došlo ke generálce elektroinstalace a snížení stropu v přední části o 3 metry, čímž se zlepšila akustika v sále. Ještě před revolucí začala výrazná rekonstrukce, díky které dosáhla kapacita kina 108 míst v přízemí a 55 na balkóně. Nedílnou částí Adrie bývalo Malé kino, které se rekonstrukcí změnilo na videoklub pro 60 diváků.
Historie budovy sahá až do roku 1880, kdy na tomto místě postavil patrový dům lékař Christof Stener. V roce 1927 ho odkoupila italská pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurta z Terstu. Pojišťovna tak získala urbanisticky velmi cenné nároží, které hodlala využít k postavení obytného paláce s kinem v suterénu. Palác Adria je i proto označován za nejhodnotnější stavbu první republiky v Liberci. Zajímavým technickým prvkem byl jeden z prvních osobních výtahů v Liberci s nosností 400 kilogramů a nákladní výtah určený pro vyvážení popele z kotelny.
Kuriozitou kina, která neměla ani v minulosti obdoby, byla nádrž za promítacím plátnem, kam se odčerpávala spodní voda, která do kina prosakovala. Ani to však nemohlo zastavit promítání, smrtelným zásahem byla pro liberecká kina privatizace pět let po revoluci a masivní úbytek návštěvníků. Kamenná kina v Liberci tehdy končila raketovým tempem. Nejdéle odolávala Varšava a Lípa, kterou v poslední fázi držel i filmový klub.
S nezájmem Liberečanů bojovala Adria dlouhou dobu, čtyři roky po rekonstrukci ale nešlo provoz kina dále financovat. V jeho prostorách byla později zřízena restaurace a kavárna. Žádný z provozovatelů však v Adrii nezůstal dlouho. Delší dobu vydržela například prodejna zdravotních potřeb v přízemí.
K životu se začíná v posledních měsících probouzet Varšava, kterou dostalo do svých rukou sdružení Zachraňme kino Varšava. Projekt na záchranu zchátralého kina připravuje sdružení už bezmála rok. Chce z Varšavy vybudovat s pomocí evropských dotací multikulturní centrum, v němž by se vedle filmových představení odehrávalo i divadlo nebo tanec. Zázemí pro svůj dramatický kroužek by zde měla najít také Základní umělecká škola Liberec.
Co se psalo v Reichenberger Zeitung 23. 8.1929?
K nejvýznamnějším novostavbám v Liberci patří budova Riunione Adriatica di sicurta Terst . Stavba byla zahájena na místě takzvaného Achiner-Haus a skladu piva v roce 1927 a v letošním roce dokončena.
Málokdy byla nějaká stavba prováděna za tak obtížných podmínek jako tato , protože bylo nutné provádět rozsáhlé podchycování základů, kácení, enormní odstřely a regulaci vod , aby bylo možné projekt realizovat .
Šest metrů pod zemí se nachází nové kino, zatímco místnost pro ústřední vytápění ještě další čtyři metry pod podlahou kina. Kino je vybaveno v souladu se všemi nařízeními velkými, nad sebou ležícími čekárnami.
Ve čtyřech poschodích jsou pak kanceláře a byty, které splňují nároky veškerého moderního komfortu. V pátém patře ve směru na Karlovu ulici se nachází velký konferenční sál, který je poskytován všem možným zájemcům. Dům má velký osobní výtah, ústřední topení, telefonní zařízení, prostě všechny moderní vymoženosti, které slouží pohodlí nájemníků. Stavba je provedena s ohledem na pohled z Vídeňské ulice, takže se na rohu Karlovy ulice a Pivovarské nachází mohutný věžový motiv, na který pak navazují obě nižší křídla. Budova byla navržena architektem prof. Maxem Kühnem z Liberce a realizována firmou Stroner a spol. Liberec. Dílo korunuje 25 let činnosti pana prof. Maxe Kühna jako libereckého architekta.
Jak je zřejmé z uvedených údajů, jedná se o účelovou budovu, která však vykazuje krásnou architektonickou harmonii a ušlechtile vedené linie. Stavitelé dokázali, že moderní účelová budova při správném využití všech prostorových možností nemusí působit stroze nebo dokonce odpudivě, ale může se s klidem zařadit po bok starých monumentálních staveb.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
