Další přírůstek v liberecké zoo. Narodila se stá zebra Chapmanova
Padesát let mohou návštěvníci obdivovat v liberecké zoo chov zeber. A aby nebylo kulatých a půlkulatých čísel málo, na druhý svátek vánoční 25. prosince, se narodilo sté mládě těchto zvířat. Jedná se o samičku.
„Zkušená matka ji přivedla na svět po roce trvající březosti v brzkých ranních hodinách a nachystala tím svým ošetřovatelům milé vánoční překvapení,“ uvedla mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
Většinu dne pobývá malá zebra se svou matkou v teple zázemí, ale v případě příznivého počasí již i pravidelně prozkoumává svůj venkovní výběh. „Jsem velice rád, že se nám dlouhodobě daří pomáhat udržovat populaci zeber Chapmanových chovanou v zoologických zahradách stabilní a dostatečně silnou, protože ve volné přírodě jejich počty postupně klesají,“ říká hlavní zoolog zahrady Luboš Melichar.
Zebry jsou v liberecké zahradě od roku 1970, kdy první trojice přicestovala z dvorské zoo. Od té doby se tu postupně narodilo 57 hřebců a 43 klisen.
Liberecká zahrada by teď chtěla chov zmapovat a obrací se na veřejnost. „V našich archivech bohužel mnoho historických fotografií nemáme, a tak hledáme datované snímky starší patnáct let,“ dodává Tesařová.
Fotky mohou lidé posílat do konce února na adresu [email protected] do konce února.
Zebra Chapmanova (Equus quagga chapmanni)
Zebra Chapmanova je poddruhem zebry stepní a obývá rozsáhlé savany Zimbabwe, Botswany a Mozambiku v jihovýchodní Africe. Tato zebra má na světlé srsti široké černé pruhy s hnědými mezipásy. Charakteristické zbarvení slouží jako velmi dobré maskování, protože z dálky nejsou zebry téměř vidět a zblízka se jeví mohutnější. Pruhy také usnadňují komunikaci uvnitř stáda, žádné dvě zebry nemají stejné pruhování.
Zebry žijí ve skupinách 10–30 jedinců s harémovou strukturou, kdy je ve stádě pouze jeden dospělý samec, který se páří se všemi samicemi. Samice je březí 350 dní a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu. Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed.
Většinu dne tráví zebry na pastvě. Živí se převážně tvrdými stepními travinami. Ve většině případů se pasou společně s žirafami nebo gazelami, lépe tak registrují případné nebezpečí. Největším zebřím predátorem je kromě člověka lev. Zebry dokáží před nebezpečím utéct a běžet na krátké vzdálenosti až 50 km/hod.
Pro maso a kůži je vybíjena ve své domovině pytláky.
