Liďáky, Fügnerka, Tajch nebo třeba Vajglárna. Živá jména Liberce ve speciálním atlasu jsou znovu k mání
Znovu k mání je v Liberci Atlas libereckých živých jmen, který mapuje, jak obyvatelé Liberce nazývají místa a objekty ve svém městě. Obsahuje názvy všeobecně známe, jako třeba Fügnerka, Liďáky nebo Tajch, ale i ta, která znají jen obyvatelé menších částí města či studenti škol, například Vajglárna nebo Hadrárna. Za atlasem stojí Daniel Vrbík a Václav Lábus z Technické univerzity v Liberci (TUL), kteří v něj přetavili online projekt Živá jména. První vydání tištěného atlasu bylo pryč během několika málo měsíců. Autoři proto připravili vydání druhé a doplnili ho o další informace. V rámci České republiky jde o naprosto unikátní projekt. Liberec je jediným městem v republice, který online mapu lidového názvosloví a k tomu tištěný atlas má.
„Živá jména jsou místa a jejich jména, která žijí v běžné komunikaci, v běžném životě a která slouží ke každodenní orientaci ve městě. Tím se liší od oficiálních, úředně stanovených jmen. Mnoho z takových úředních jmen totiž nemá žádný vztah k pojmenované lokalitě nebo jsou příliš dlouhá a formální, a proto se v běžně mluvené komunikaci nepoužívají. Kromě toho je samozřejmě na území města i celá řada míst, která svá oficiální jména nemají vůbec,“ píší autoři aplikace a atlasu na jejím webu.
Živá jména jsou podle nich cenná tím, že jsou nositelem paměti – paměti lidí i paměti míst. „A v této paměti se odráží vývoj města, celá jeho historie, a to historie „žitá“ obyčejnými lidmi i ta „vnucená“ politiky, úředníky, developery a podnikateli. Jsou tedy nezpochybnitelnou kulturně-historickou hodnotou, důležitým svědectvím proměnlivého vztahu člověka ke krajině a k sídelnímu prostoru. Proto stojí za to živá jména sbírat a zkoumat je jak z jazykového hlediska, například jak a z čeho jméno vzniklo, tak z hlediska mimojazykového, například co jméno označuje a kdo jej používá,“ dodávají autoři.
Autorská dvojice Lábus–Vrbík přetavila online projekt Živá jména do tištěného atlasu, který představila veřejnosti v samém závěru roku 2023. Zájem o tištěný atlas Živá jména je překvapil. „Bez zapojení veřejnosti by nemohl vzniknout a nám v letech 2019 a 2020 přispělo svými postřehy do online aplikace více jak 1500 respondentů. Zájem jsme tedy tušili, ale že 500 kusů prvního vydání zmizí během půl roku, jsme nečekali. A to je taky hlavní důvod, proč jsme se rozhodli pro dotisk. Tentokrát je to 300 kusů,“ říká Václav Lábus, odborník na pomístní jména z katedry českého jazyka a literatury FP TUL.
Po roce tedy přicházejí s vydáním druhým, doplněným. „Vychytali jsme některé drobné nedostatky prvního vydání a přidali jsme kratší kapitolu o vztahu živých jmen k oficiálním pomístním jménům. Čtenáři se tak mimo jiné dovědí něco o rozporu typu Vesecký rybník versus Tajch. Mapovou část jsme doplnili o další autentické poznámky respondentů,“ říká geoinformatik Daniel Vrbík a podotýká, že další tištěné vydání atlasu Živá jména už nechystají.
Liberec je v rámci České republiky jediné město, které online mapu lidového názvosloví a také tištěný atlas k tomuto tématu má. "A i ve světě je to velmi ojedinělá záležitost,“ říká Daniel Vrbík.
Druhé doplněné vydání atlasu lze koupit v prodejně skript v kampusu TUL v e-shopu TUL.
„Plánujeme, že bychom časem vydali podobný atlas, který se zaměří na oficiální uliční jména v Liberci a jejich vývoj,“ uzavírá Václav Lábus.
V publikaci čtenáři na 116 stranách formátu A3 najdou kromě unikátního souboru map také interpretaci tříletého výzkumu a komentář k historickým souvislostem k místům, podle kterých se Liberečané ve svém městě orientují. Součástí publikace Atlas libereckých živých jmen je i bohatý fotografický a obrazový materiál. Autoři přidali také autentické komentáře přispěvatelů, takže je možné, že tam najdete i ten svůj. Projekt Živá jména je stále na webu přístupný a stále do něj mohou respondenti a respondentky přidávat další a další názvy.
