Zvířecí záchranáři z Archy se vloni nenudili, v jejich rukou skončil srneček i zraněná užovka

V Arše skončilo například apatické káně, které posedávalo ve Višňové. Bylo tak slabé, že po přijetí do stanice dva týdny jen leželo a zobákem se opíralo o dno klece. Pravděpodobně se jednalo o otravu. „Nasadili jsme léčbu, káně bylo dokonce napojené i na kapačku. Velmi opatrně jsme ho krmili čistou svalovinou a napájeli výživnými roztoky. Kupodivu se nakonec vzpamatovalo a asi po měsíci jsme ho mohli přesunout do velké rozlétávací voliéry, kde krásně zregenerovalo a zesílilo,“ řekla Ivana Hancvenclová z centra Archa.

Káněti se ve voliéře nejspíš líbilo. Poté, co mu ošetřovatelé otevřeli dvířka, trvalo deset dní, než se rozhodlo odletět na svobodu. „Z voliéry se nechtělo hnout, a to mu byla podávána potrava přímo do otevřených dvířek. Jenže dravec si pro krmení vyletěl a vždy si ho odnesl zpět dovnitř na své bidlo,“ dodala Hancvenclová.

Z jižní Moravy přivezli lidé také tři ještě slepé plchy velké. Jejich matku našli mrtvou. „Zpočátku jsme jim moc naděje nedávali, protože velmi špatně pili. Byla potřeba spousta trpělivosti, ale nakonec jsme byli úspěšní a tyto neuvěřitelně roztomilé hlodavce se nám podařilo zachránit,“ doplnila Hancvenclová .

Jako nechtěná past na kuny působí sítě fotbalové brány. Do jedné se zamotala mladá kuna v Karlinách tak nešťastně, že ji museli zaměstnanci vystříhat. Dost podobně probíhalo také vyprošťování srnečka zamotaného do kusu látky vymezujícího ohradu pro dobytek. „Bez lidské pomoci by nebyl schopný se vysvobodit a vysílením by uhynul. Po kratším, ale fyzicky náročném „toreadorském zápase“ byl srnec vyproštěn a mohl odběhnout na svobodu,“ shrnula Hancvenclová.

Do volné přírody se v loňském roce podařilo vypustit 62 procent ze všech zvířat. Stálým obyvatelem stanice se stala například užovka, které kdosi zapíchl do hlavy klacek. Nebohý had oslepl na jedno oko a musela mu být odstraněna část horní čelisti.  Bez chirurgického zásahu by nejspíš nepřežil.