Před prázdninovou pauzou si mládežníci z libereckého hokejbalového klubu užili několik příležitostí, jak se poměřit se svou konkurencí. Všechny děti od nejmenších až po přípravkové si 7. června střihly přátelské zápasy proti svým vrstevníkům z řad hokejových Bílých Tygrů Liberec. Kategorie přípravky navíc zápas pojala v rámci přípravy na víkendový turnaj v Nižboru, kam každoročně liščí parta jezdí urvat dobré výsledky a hlavně zažít přátelskou atmosféru.
Den před hokejbalovou exhibicí, která se odehrála ve čtvrtek 8. 6. 2023 ve Svijanské aréně mezi Českou hokejbalovou reprezentací do 23 let a výběrem Bílých Tygrů, se do akce vrhli také zástupci mládežnických kategorií HBC Liberec. Do víru boje se vrhli proti hokejistům s tygrem na prsou, kteří pro ně byli vítanou výzvou. Po nejmenších dětech nastoupily na hrací plochu zástupci ročníků 2012 a 2013, jež se se svým soupeřem utkali v zápase 5 proti 5 na celé hrací ploše. Původní domluvená hrací doba 2x20 minut se díky nadšení aktérů a chuti střílet další góly rozrostla ještě o jednu dvacetiminutovou třetinu a obě strany tak zažily zřejmě nejdelší zápas v jejich dosavadním životě.
Malí lišáci a lištičky měli před sebou jasný cíl – pokořit tygra. A ač by to v reálném životě asi úplně nešlo, na hokejbalovém hřišti si to obě šelmy proti sobě rozdaly pěkně zpříma. Zápas měl slušné tempo a euforie ze vstřelených branek přeskakovala z jedné střídačky na druhou. Po mnoha využitých i nevyužitých šancích a skvělých zákrocích brankářů (a také brankářky) se skóre zastavilo na čísle 12:12. Následovaly tak nájezdy, ve kterých si každý hráč, který nastoupil do utkání, užil svou chvilku slávy a mohl se pokusit o překonání maskovaného protivníka v brance. Co říkali na utkání trenéři hokejbalového celku? „Na děti čekalo velké hřiště, o dost větší, než na které jsou zvyklé z turnajů. Takže musely hodně běhat a snažit se držet s Tygry krok, což se nám po většinu zápasu dařilo,“ podotýká trenér David Hurych a pokračuje: „To, co nám chybělo v technice, jsme dohnali právě výborným pohybem. Na dětech byla vidět velká snaha a touha Tygry porazit. Už několik měsíců v kuse nám opakovali, jak moc si přejí hrát proti hokejistům, přeci jen klub Bílých Tygrů je tady v Liberci značka a většina dětí chodí do arény na hokej fandit. Možná právě jejich chtíč se svým hokejovým vrstevníkům vyrovnat, a dokonce je i předčít, zapříčinila, že po horším začátku, kdy jsme dostali jeden, dva góly, nespadly hlavy dolů jako obvykle. Nikdo si neřekl, že je zápas už ztracený a všichni do jednoho měli neustále hlavu nastavenou tak, že hrajeme dál, jako by se nic nestalo,“ popisuje nadšený David Hurych.
Po náročném přáteláku čekala kategorii přípravky cesta do středočeského Nižboru, který se stal opět pořadatelským místem víkendového turnaje přípravek. Svěřenci trenérů Hurycha, Kölbla a Rejnarta dorazili do kempu v Nižboru již v pátek večer a společně s kamarády z Keltů 2008 užívali podařeného počasí. Koupání v Berounce pod žhnoucím sluncem a večerní posezení skvěle utužilo kolektiv a v sobotu se mohlo jít na věc. Postupně se do cesty postavily výběry Plzně, Dobřan, Heřmanova Městce, Keltů Praha, Kladna a nakonec opět souboj proti Dobřanům.
V Nižboru se potvrdilo to, co nadějně započalo v přátelském zápase s Tygry. Do všech utkání nastoupili v prakticky totožném složení a pokračovali v nastaveném trendu hry. „Nastavení mysli nám zůstalo stejné, nikdo se po špatném začátku nesložil a nezabalil to. Všichni se vzájemně podporovali a hecovali k lepším výkonům. Přestože jsme výsledkově neuspěli tak výrazně, jako v zápase s Tygry, předvedená hra nám rozhodně udělala radost a ukázala směr, kterým bychom se chtěli dál posouvat,“ naznačil zlepšení všech členů týmu trenér brankářů Tomáš Rejnart.
Přenáší se podle něj kvalita tréninků na nedávno položeném plastovém povrchu na Františkově do zápasů? „Stoprocentně, je to ohromně znát. Cvičení, která se praktikují na plastu, u hráčů v poli je to například hodně o technice hole, zvedají ty děti mnohonásobně rychleji než tréninky na asfaltu. Najednou jim míček nepřeskakuje přes čepel, hokejky se nezadrhávají na hrubém povrchu a každý tak má prostor a čas se naučit pracovat s hokejkou mnohem lépe,“ svěřuje se Tomáš Rejnart. „Co se týče samotných brankářů, tak je u všech vidět, jak je tréninky najednou mnohem víc baví a to se samozřejmě přenáší i do zápasů. Plast jim totiž dovoluje lepší přesuny po zemi, od tyče k tyči, tudíž se hra nohama a na zemi ohromně zlepšuje,“ dodává trenér gólmanů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
