Rabušic se zařadil k legendám Slovanu a odehrál poslední zápas. Už to nešlo, řekl

Jaký byl zápas s Bohemkou?
Věděli jsme, do čeho jdeme. Doufali jsme, že přijde brzký gól. Příležitosti jsme měli, gól ale přišel pozdě. Zápas jsme si prohráli v Praze, kde jsme měli spoustu šancí. K postupu jim gratuluji.

Byl to poslední zápas v kariéře, nebo ještě uvažujete o prodloužení třeba i jinde než ve Slovanu?
Ne, byl to poslední zápas. Poslední dva měsíce pořádně netrénuji, mám problém s kolenem. Nešlo to, jakž takž jsem se připravil na tenhle zápas. Malovali jsme si to jinak, věřili jsme, že skončíme v té první skupině, to nevyšlo a nenahrál tomu ani první zápas s Bohemians. Asi to ale takhle bylo někde napsané. Svůj poslední zápas jsem si odehrál, třeba Theo svůj poslední zápas nehrál. Tak to je, a všechno jednou skončí, teď mě čeká nová etapa.

Michael Rabušic po svém 2️⃣0️⃣0️⃣. a zároveň posledním ligovém zápasu v dresu #FCSL:
???? https://t.co/kCZpOeJ6S1 #LIBBOH pic.twitter.com/n3ai9o4Rqr

— FC Slovan Liberec (@FCSlovanLiberec) May 11, 2025

Závěr byl dojemný, dostal jste speciální dres a loučil se s fanoušky. Bylo to pro vás emotivní?
Určitě. Celý den jsem nad tím přemýšlel. Celou svou rutinu najdnou děláte naposled. Tak to je. Emoce nakonec byly, byla tu rodina. Něco děláte celý život a teď to zničehonic končí. Doufám, že jsem připravený jít dál a zapojit se do chodu klubu a pomoci mu, aby byl výš, než jsme teď.

Můžete přiblížit, co tedy bude vaší další pracovní náplní?
Bavíme se o tom s Honzou Nezmarem a Theem, co by bylo nejlepší pro klub a kde bych se já našel. Teď bude čas se rohodnout, kam by cesta měla směřovat. Určitě to ale bude v rámci výchovy hráčů. Chci pomáhat k tomu produkovat více hráčů z akademie.

???? Jediná branka dnešního duelu: https://t.co/AQmaysdgvT pic.twitter.com/qkM0JRJnWl

— FC Slovan Liberec (@FCSlovanLiberec) May 11, 2025

Cítíte, že vaše poslední sezona v Liberci je vlastně první sezonou nového Slovanu? Cítíte novou energii a že se rodí něco nového?
Stoprocentně. Teď mě trošku mrzí, že jsem se v létě v generálce zranil a koleno řeklo stop. Doufal jsem, že se ještě dám do kupy a týmu pomohu na hřišti, už to ale nešlo. Snažil jsem se být pomocnou rukou Kovymu v kabině. Tým se buduje, sezona byla jako na houpačce, odehráli jsme dva skvělé zápasy a pak dostali facku. Tak to bylo celou sezonu. Poznamenal nás zápas s Karvinou, kde na nás byl větší tlak, že musíme. U takových zápasů je vidět, že tým ještě není tak daleko. Ale jsou to zkušenosti. Doufám, že v příští sezoně budeme lepší. Je skvělé, jak klub roste, musíme toho využít. Nejdůležitější ale jsou výsledky na hřišti, když je nemáte, je to špatné.

Plánujete hrát fotbal na amatérské úrovni?
Kamarádi mě přemlouvají pořád, ale zatím nevím. Ale určitě by to nebylo na celou sezonu, spíš jen pár zápasů. Nejprve se ale musím domluvit s doktory, chci normálně fungovat. Uvidíme, co mi koleno dovolí.

Když se ohlédnete za kariérou v Liberci, titul převyšuje vše?
Stoprocentně. Tehdy jsme přišli jako mladí kluci a bylo to něco nádherného. Ale i poté jsme hráli Evropu. To byla nejlepší část kariéry. Na začátky ve Slovanu vzpomínám nejraději.

Z dvou set utkání za Slovan byste nějaký vyzvedl?
Těch povedených zápasů bylo hodně. Třeba ten rozhodující zápas s Plzní, to bylo emočně asi nejtěžší. Pak třeba zápas v Udine, Estoril. Nejde ale jen o zápasy, ale i o zážitky mimo fotbal. Slovan vždycky byl jedna velká rodina, v kabině jsme vždycky udělali skvělou partu. Na to budu vzpomínat.

Dříve jste vtipkoval, že se stanete hostinským po tchánovi. Tak jak to vypadá?
Zatím ze mě hostinský nebude. Na školení, jak načepovat pivo jsem ale byl. Být hostinský je ale strašná řehole, vidím na tchánovi, jak tomu zasvětil celý život. Já doufám, že budu pokračovat ve fotbale a zúročím zkušenosti.

Vidíte svou roli jako manažerskou, nebo trenérskou?
Momentálně se jako trenér necítím, ale třeba k tomu dospěji. Rád ale pomohu třeba s útočníky. V trenéřině se ale nevidím. Nikdy ale neříkej nikdy, možná k tomu dospěji.

Co rozlučkový zápas?
Zatím jsem o tom nepřemýšlel, ale spousta lidí mi říká, ať něco udělám. Nabízí se to v Liberci, přemlouvají mě i udělat zápas u nás v Náměšti, kde mě táta naučil hrát fotbal. Musíme si na to sednout.

Řekl jste něco klukům v kabině?
Něco ano. Je to takové klišé, ale kariéra hrozně rychle uteče. Musí být připravení a chytit šanci za pačesy. Pak budou ve fázi, když už nebudou moci hrát.

Jste pátým hráčem, který za Slovan odehrál přes dvě stě utkání (Jan Nezmar, Tomáš Janů, Jan Mikula a Petr Papoušek). Jaký je to pocit?
Jsou to skvělí hráči, jsem rád, že jsem se k nim mohl alespoň takhle zařadit. Je čest mít tolik zápasů za Slovan.