Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Miliony korun investují ročně zimní střediska v Libereckém kraji do modernizace umělého zasněžování. Další miliony jsou v sezoně potřeba na výrobu sněhu. Pro areály je to ale nutností, jen na přírodní sníh spoléhat nemohou. Na některých místech může letos výrobu umělého sněhu ovlivnit sucho.
"Je reálné, že budou mít někde problémy s odběry pro zasněžování," uvedl za Povodí Labe Ladislav Merta. Vody v tocích je stále málo a také pro skiareály platí povinnost zachovat minimální průtok. "Situace je stejná jako v létě, akorát se o tom moc nemluví. Dá se očekávat, že v místech, kde jsme se po suchém létě dostali na minimální zůstatkové průtoky, nebudou moci vodu odebírat," dodal Merta.
Problémy může mít i největší středisko kraje, krkonošská Rokytnice nad Jizerou. "Vody v potoce není moc. S tím, co můžeme z něj odebrat, a vodou z retenční nádrže vydržíme tak pět dnů. Teoreticky by nám to stačilo na zasněžení půlky areálu v Horních Domcích," uvedl ředitel skiareálu Michal Kopecký.
V Liberci na Ještědu vystačí retenční nádrž s 13.000 metry krychlovými při plném výkonu na tři dny. Je sice skoro plná, pro zasněžení areálu je ale potřeba naplnit ji třikrát. Ještěd je ale zajištěný, i když v ní voda nebude. "V případě potřeby můžeme odebírat pitnou. Platíme jen vodné," uvedl ředitel ještědského areálu Jan Svatoš. Nedostatku vody se neobává ani provozovatel Tanvaldského Špičáku, největšího areálu v Jizerských horách. "V řece jí je zatím dostatek," uvedl ředitel Ski Bižu Pavel Bažant. Za sezonu podle něj spotřebují do 120.000 kubíků vody, maximální výkon je 160 litrů za vteřinu.
Náklady na zasněžování se podle provozovatelů odvíjejí od klimatických podmínek, jsou v milionech korun. Třeba na Tanvaldském Špičáku se pohybují v průměru kolem čtyř až pěti milionů ročně. Ski Bižu letos na Špičáku výrazně investoval i do modernizace zasněžování, včetně nákupu nové rolby vynaložil 35 milionů. Nové rozvody umožní zvýšit výkon na trojnásobek. Díky dvacetimilionové investici by mělo být možné rychleji zasněžit i Rokytnici. "Budeme vyrábět sníh stejnou technikou i technologií jako na olympijských hrách v Soči. Vše bude automatické, řízené přes počítač," uvedl Kopecký. Sníh by se tak měl vyrábět jen při vhodných klimatických podmínkách.
Pro rychlost zasněžování je důležité i množství koncových zařízení, pořízení jednoho nového sněhového děla podle provozovatelů stojí zhruba od půl milionu do 1,2 milionu korun. Repasovaná vyjdou levněji, pořídit se dají za statisíce. Životnost děl je odhadem 15 až 20 let. Třeba v Rokytnici stále dobře fungují děla pořízená v roce 1996 a na Tanvaldském Špičáku z roku 1997. Podle ředitele ještědského areálu se u nových děl snaží výrobci lákat na lepší výkon. "Loni jsme tady měli jedno na zkoušku. Vyrábělo skoro tolik sněhu jako dvě naše, která jsou stará osm let," uvedl Svatoš. Ze skiareálů v kraji mají nejvíce děl a tyčí zřejmě v Harrachově, asi 150. Třeba na Ještědu i v Rokytnici mají zhruba 60 koncových zařízení.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
