V roce 2015 přišlo při dopravních nehodách o život celkem 131 chodců. Plných 63 procent z nich za snížené viditelnosti. Kdy a kde musí být chodec označen reflexním doplňkem?

Loni byla každá čtvrtá oběť dopravní nehody v seniorském věku. Polovina mrtvých cyklistů a více než třetina usmrcených chodců byla ve věku nad 64 let. Starší řidiči automobilů považují jízdu po dálnici, kruhovém objezdu či v tunelu za nebezpečnou. Podíl seniorů na celkovém počtu obětí nehod výhledově naroste až na jednu třetinu.

V Libyi zahynul při nehodě každý 7. zemřelý, v Kataru každý desátý. Nejpříznivější byla situace ve státech EU28, ČR se však řadí k nejhorším. Konkrétní data získaná na základě unikátního průzkumu přináší Tým silniční bezpečnosti.

Na silnicích v Libereckém kraji zahynuli v první polovině prázdnin čtyři lidé, před rokem jich bylo pět. Policie řešila v červenci 341 dopravních nehod, dalších sedm lidí při nich bylo zraněno těžce a 126 lehce. Ve srovnání s loňským rokem je letošní bilance příznivější. Loni řešila policie v kraji za červenec 366 nehod, 15 lidí bylo zraněno těžce a 131 lehce. Celkem zahynulo v červenci na českých silnicích 60 lidí, což bylo nejméně od roku 1993.

Statistiky dopravních nehod každoročně dokazují, že zdaleka ne každý je ochoten poskytnout pomoc zraněným následkem dopravní nehody. A bohužel se nejednou jedná i o řidiče, kteří byli viníky. V roce 2015 šetřila Policie České republiky celkem 93 067 dopravních nehod. Od 15 101 z nich (tedy každé šesté) jejich viníci ujeli, aniž by se přesvědčili, zda není někdo zraněn či v ohrožení života. A bylo komu pomáhat.

To, jak se chovat na místě dopravní nehody jako její účastník či svědek, se učí již dítka školou povinná. Každý řidič si příslušné zásady důkladně zopakuje i v autoškole. Jednak při seznamování se s pravidly silničního provozu, jednak v rámci předmětu zaměřeného na zásady poskytování první pomoci zraněným a chování na místě kolize. Jaká je však realita? Opravdu si řidiči poradí se zabezpečením místa nehody?

V loňském roce se na našich silnicích stalo denně v průměru na 250 dopravních nehod, ke kterým vyjížděla Policie České republiky. Těch dalších, které se obešly bez její asistence, bylo daleko více. Je logické, že každý z nás tu a tam projížděl místem, kde došlo k havárii. Pokud se už na první pohled jednalo o banální střet, jehož následkem byly jen pomuchlané plechy, nebyl důvod se u nehody zastavovat. Jak by se však měl zachovat motorista v případě, že se jedná o nehodu, kde mohou být zranění, nejednou i vážně?

Za prvních pět měsíců letošního roku zaznamenaly statistiky dopravních nehod již pět mrtvých, o tři více než v roce 2015. Pozitivní zprávou je, že v květnu se nehody obešly bez obětí na lidských životech. Meziročně narostl o 11 procent počet nehod vyšetřovaných Policií ČR, rovněž tak se o 21 procent zvýšil počet lehce zraněných. Naopak o pět méně lidí bylo při nehodách zraněno těžce.

Od ledna do května letošního roku vyšetřovala Policie ČR celkem 38 574 dopravních nehod. Zemřelo při nich 192 osob, dalších 874 bylo zraněno těžce a 8 664 lehce. Oproti stejnému období roku 2015 došlo ke zvýšení počtu vyšetřovaných nehod (o 8,9 %), počtu těžce (o 2,1 %) i lehce zraněných (o 5,2 %). Naopak se snížil o rovných 9 procent počet usmrcených. „Snížení počtu obětí nehod je příjemným zjištěním. Bohužel však oproti vývoji do konce dubna meziročně narostl počet těžce zraněných,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Aby byly statistiky obětí dopravních nehod mezinárodně porovnatelné, uvádějí se do nich počty usmrcených do 30 dnů po nehodě. A právě tahle čísla za loňský rok nejsou vůbec pozitivní. V roce 2015 povyrostlo tohle číslo o 50 obětí. Celkové ekonomické náklady nehod vzrostly o 2,8 miliardy korun. Dosáhly 1,3 procenta hrubého domácího produktu – jeden pracovní týden tak české hospodářství obětovalo reparaci ekonomických následků dopravních nehod. Každý obyvatel ČR za nehody podle předběžných údajů zaplatil v průměru 5 510 korun. Nejvíce platili Středočeši, nejméně v Karlovarském kraji.