Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole převzala z rukou ministra školství Mikuláše Beka v Lichtenštejnském paláci v Praze Kateřina Portmann, členka katedry historie FP TUL.

Hladovění pro Boha, pro krásu nebo pro lajky. Touha ovládnout své tělo a být „čistý“ provází lidstvo po staletí. A to od středověkých asketek přes viktoriánské ženy, které kvůli hubnutí polykaly tasemnice, až po dnešní dobu, kdy tlak na dokonalou postavu začíná už u dětí.

Vzácné renesanční busty vytvořené z bílého carrarského mramoru vystavuje v rámci výstavy „Vzácná návštěva“ státní hrad a zámek Frýdlant. Zobrazují čtveřici panovníků spojených s habsburským rodem Markétu Rakouskou, jejího manžela Filiberta II., jejího synovce Karla V. a bratrance císaře Rudolfa II., Viléma V. Jde přitom o busty, které byly až dosud buď uloženy v depozitáři Národního památkového ústavu (NPÚ) a nebo vystaveny v rámci prohlídkové trasy na Sychrově. Jenže nikdo přesně netušil, koho představují. Teprve díky výzkumu v rámci projektu Ad unicum se podařilo nejen identifikovat, koho busty představují, ale ve třech případech určit i jejich autora. Výrazně se tím mění i jejich finanční zhodnocení, každá busta má nyní hodnotu v řádu desítek milionů korun.

Své 130. narozeniny slaví dnes botanická zahrada v Liberci. Veřejnosti se poprvé otevřela na den přesně před 130 lety, tedy 5. září roku 1895 a stala se tak nejstarší botanickou zahradou u nás. Během první a druhé světové války plnila zahrada spíše zásobovací funkci, když se v ní pěstovala zelenina pro obyvatele města. Po roce 1945 se z ní ale stala vědecká instituce. A v roce 1956 v ní jako v první v celém Československu vykvetl největší leknín světa – Viktorie královská. Dnes vypadá zahrada zcela jinak, než kdysi, sídlí v komplexu devíti skleníků, připomínajících shluk rostlinných buněk, ke kterým v roce 2014 přibyl pavilon lotosů a tropických leknínů. Zahrada připravila u příležitosti narozenin na dnešek pestrý program pro malé i velké, začíná ve 13 hodin.

Na vlakovém nádraží v Jablonném v Podještědí je ode dneška až do neděle 10. srpna k vidění pojízdné muzeum na kolejích Československé obce legionářské, Legiovlak. Ve 14 zrekonstruovaných vagonech představuje a připomíná veřejnosti rozhodující zásluhy československých legionářů na vzniku samostatného Československa. Z Jablonného se poté přesune na nádraží v Mimoni, kde bude k vidění od 12. do 17. srpna.

Do velké jídelny státního zámku Sychrov se po téměř sto letech vrátil vyřezávaný příborník, který zde stával v dobách největšího rozkvětu zámku ve druhé polovině 19. století, kdy byl majitelem zámku kníže Kamil z Rohanu. Nábytkový kus pocházející z dílny knížecího řezbáře Petra Buška ze zámku zmizel nejspíš začátkem 20. století a nyní se opět vrátil na své místo – pod vyřezávaný baldachýn v jedné z nejkrásnějších místností zámku. Jídelnu také nově zdobí jídelní servis zdobený erbem rodu Rohanů. Na rozdíl od příborníku jde však o repliku porcelánu, který se ze zámku ztratil po roce 1945.

Budějovický Budvar má za sebou další mimořádný rok. Uvařil v něm nejvíc piva v historii, jeho tržby z prodeje výrobků a služeb dosáhly hodnoty 3,66 miliardy Kč a zisk před zdaněním činil 466,2 milionů Kč. Národní pivovar rostl na domácím trhu i v exportu. A dokázal se úspěšně prosazovat i tam, kde spotřeba piva obecně klesá.

Letní sezónu v areálu Libereckého zámku zahájí v sobotu Zámecká slavnost, při které celý areál ožije dobovou atmosférou, hudbou, tancem a pestrým programem pro malé i velké. Vstup je zdarma, zpoplatněné jsou pouze velmi oblíbené komentované prohlídky, na které si musí návštěvníci zakoupit vstupenku předem. Chybět nebude historická tržnice s ukázkou starých řemesel, možnost výstupu na věž a večer zakončí slavnost ohňová šou s historickou osobností Melchiorem z Redernu, který je se zámkem spojen.

Ojedinělý nález objevili letos v dubnu archeologové na stavbě obchvatu Svoru na silnici I/9. Jedná se o vlčí jámu, neboli past na vlky, o hloubce 2,4 metru. Uprostřed jámy byl zaražen zahrocený dřevěný kůl, který měl lapané zvíře usmrtit.  

Od loňského října prochází kino Varšava v Liberci náročnou rekonstrukcí a modernizací za 62 milionů korun. Navrátit má tomuto nejstaršímu kamennému kinu v Liberci, které je zároveň jediné jednosálové, původní krásu a divákům tím nabídnout ještě lepší filmové a kulturní zážitky. Rekonstrukce má celkově probíhat přes rok, nyní jsou práce zhruba ve dvou třetinách plánovaného času a zatím se obešly bez významnějších komplikací.