1. květen byl v éře komunismu jedním z nejviditelnějších svátků roku. Města zaplňovaly organizované průvody, do kterých byli často zapojováni zaměstnanci, školy i podniky, a účast na oslavách se brala jako samozřejmost. Dnešní volný den má přitom kořeny už v roce 1886, kdy v Chicagu vypukla dělnická stávka, která se stala symbolem boje za osmihodinovou pracovní dobu a odstartovala vznik mezinárodního Svátku práce.

Doslova veletočem prošla za 70 let své existence péče o pacienty na urologickém oddělení Krajské nemocnice v Liberci (KNL). Zatímco dříve měli lékaři k dispozici minimum přístrojů a operativa probíhala jen běžným způsobem, tedy řezem s relativně velkou ztrátou krve, dnes se využívají moderní a šetrné metody a celou desetinu operací pak lékaři provádějí roboticky. Snížil se také počet dní, po které pacienti po zákrocích v nemocnici zůstávali. Ještě před 30 lety to bylo v průměru 12 dní, dnes je průměrná délka hospitalizace třetinová.

Mělo to být běžné slavnostní udílení Medaile města Liberec, nakonec se ale slavnostní chvíle změnila v neopakovatelný zážitek, při kterém zněli Rammsteini a oceněná na německou píseň tančila s předsedou liberecké židovské obce. Historička Kateřina Portmann svou osobností dokázala, že nudný tenhle slavnostní akt rozhodně být nemusí.

Symbolicky u pomníku dětským obětem holocaustu budou už zítra odpoledne číst v Liberci studenti katedry historie liberecké univerzity pohádky. A to u příležitosti mezinárodního dne Jom ha-šoa, který se právě 14. dubna připomíná. Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Akce začíná u pomníku nazvaného „Dětem, které nepoznaly svět“ v Kunratické ulici v Liberci v 16 hodin.

Dnes si připomínáme pro křesťany nejsvátečnější den v roce - Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděli. Tento den by se měl nést v duchu velkých oslav.

Velikonoce nejsou jen o pomlázce a malovaných vejcích. Připravili jsme kvíz, který prověří, jak dobře se orientujete v jejich původu, symbolech i méně známých souvislostech. Zvládnete odpovědět na všechny otázky správně?

Když bylo v liberecké botanické zahradě naposledy k vidění květenství rostliny Doryanthes palmeri, známé také pod názvem obří oštěpová lilie, psal se rok 1995 a lidé si ho prohlíželi ještě ve starém pavilonu zahrady. Výstavba nové botanické zahrady byla totiž v Liberci dokončena až v roce 2000. Teď se mohou návštěvníci zahrady kochat několik metrů vysokým květenstvím s výraznými červenými květy znovu, i když rostlina, která kvetla před 30 lety, není totožná s tou dnešní. A to z prostého důvodu, kvete totiž vždy jen jednou za život. Pravděpodobně je ale dnes kvetoucí rostlina přímým potomkem té původní.

Osmdesát let po skončení druhé světové války a jednapadesát let od smrti romského partyzána Josefa Serinky budí jeho jméno a historie části Liberce v Kunratické ulici, kde byl za války liberecký koncentrační tábor a v něm internovaní Romové a Sintové, silné emoce. Na místě vznikl památník dětským obětem, který byl letos na jaře poškozen, později přibyla i lavička se jménem Josefa Serinky a s pamětní deskou. Na té se vandalové podepsali už dvakrát. A vůbec největší emoce pak vzbudil záměr přejmenovat část ulice právě po romském partyzánovi. Ten zastupitelstvo Liberce dvakrát neschválilo a náměstek primátora Ivan Langr se teď rozhodl umístit do ulice cedulku Serinkova takzvaně „na pankáče“.

Ještě před pár desítkami let vypadal „léčebný“ pobyt na psychiatrii zcela jinak než dnes. Místo terapie, empatie a bezpečí pacienty čekaly ledové koupele, přivazování k postelím nebo násilné zásahy do mozku. Strach z psychiatrie má své historické kořeny — přestože dnešní realita je zásadně jiná.

Pro nově připravovanou výstavu k 500. výročí turnovské radnice hledá Muzeum Českého ráje v Turnově snímky pěti mužů, kteří zastávali ve městě v letech 1945 až 1954 funkci předsedy Městského národního výboru (MNV). S prosbou o pomoc se muzeum obrací i na veřejnost. Snímky či další dokumentaci, která by mohla historikům pro účely výstavy pomoci, mohou lidé přinést přímo do Muzea Českého ráje v Turnově nebo je naskenované poslat emailem.