Měla to být obyčejná vycházka matky a dcery se psy do lesa na okraji Liberce. Jenže se změnila v boj o život ženy, která se rozhodla spáchat sebevraždu. A byl to boj úspěšný, což ocenil i hejtman Martin Půta, který Pavle Vodičkové a její dceři Adéle předal záslužnou medaili. Proto jsou obě ženy našimi dalšími (ne)obyčejnými.

Je mu teprve třináct, ale se svým psím parťákem Corrim dokázal přepsat historii. Tomáš Kolář se stal nejmladším vítězem tradiční kynologické soutěže O liberecký pohár v její 43 let dlouhé historii. Porazili přitom i zkušené soupeře. Proto je naším dalším (Ne)obyčejným.

Historii měl vždy jako koníček, před pěti lety ale Liberečák Tomáš Janků začal vkládat různé zajímavosti z minulosti Liberce na facebookovou stránku Liberečáci. Dnes má vlastní tři facebookové a dvě webové stránky, kde zveřejňuje příspěvky už vlastně z celého kraje. A má tisíce fanoušků. I proto je naším dalším (NE)obyčejným.

Houbařství je v Česku rozšířeným koníčkem, ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem houbařů. Houby má rád i Liberečák Petr Lukáš, klasickému houbaři se ale přece jen trochu vymyká, houby totiž jí jen výjimečně, rád je ale hledá a fotografuje, a to i v Liberci mezi paneláky. I proto je naším dalším (ne)obyčejným.

V Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku bydlí Tereza Novotná, která je maminkou téměř tříletého syna Michaelka. Narodil se v 38. týdnu těhotenství. Po jeho příchodu na svět to vypadalo, že jde o zdravého chlapečka. Tato idyla ale vydržela jen pár hodin. Tereza se čtyři hodiny po porodu dozvěděla krutou zprávu – Míša má poškozený mozek a zřejmě se ani nedožije rána. Tento kritický scénář ale nenastal. Dnes jsou Míšovi tři roky. Má několik závažných diagnóz, péče o něj je nepřetržitá a velmi náročná, přesto všechno dělá Míša mamince radost.

Narodil se se středně těžkou vadou sluchu, jeho tatínek se bál, že se nikdy nenaučí mluvit. I s hendikepem je ale dvanáctiletý David Kačer z Mníšku u Liberce jedním z nejlepších závodníků na čtyřkolce u nás a jezdí i závody v zahraničí. I proto je naším dalším (NE)Obyčejným.

Martin Štěpnička vystudoval Vysoké učení technické v Brně, po studiu nastoupil do startupu na pozici hardwarového vývojáře. Z židle vývojáře se postupně dostal až do pozice výkonného ředitele společnosti Senzoor, která vyrábí a prodává SOS tlačítka. Ta dnes prakticky denně zachraňují životy seniorům nejen v Brně, ale i ve zbytku republiky. Právě Martin stojí za vývojem tohoto tlačítka, které podle jeho slov vzniklo při prokrastinaci.

Jan Kolařík je šestapadesátiletý herec Divadla Husa na provázku, kde hraje už pětatřicátou sezónu, načetl audioknihu příběhů z pera anonymní brněnské party KKRD Boys a od roku 1994 vysílá na Rádiu Krokodýl, kvůli čemuž vstává každý den v pět hodin ráno. V posledním roce začal získávat popularitu pro změnu díky roli režiséra Mirka Kurše, kterého hraje v seriálu Jana Prušinovského s názvem Dobré ráno, Brno! To je jen zlomek témat, o kterých byla řeč při rozhovoru pro Brněnskou Drbnu.

Zuzka Poláková provozuje v Křižanech již řadu let koňský domov důchodců Rolinka. O celý statek se svérázná žena stará sama společně se svou dcerou. Pomohla desítkám koní, krav i koček. I proto je naší další (ne)obyčejnou. Zdá se, že jí nikdy nedochází síly. Přeci jen by ale nyní potřebovala pomoci. V Rolince totiž zoufale chybí traktor, který v některých situacích může rozhodnout i o životě zvířete, třeba krávy Růženky.

Životní příběh Martina Barchánka by vydal za pěkně drsný thriller. Oheň, zničené podnikání a skoro i existence, myšlenky na skoncování se životem i cesta ze samého dna zpět na vrchol. Začalo to u silných strojů, nablýskaných motorek a končí u farmářských prodejen a řemeslné zmrzliny. I když nedá se vlastně říci, že končí, spíš pokračuje výrazně kupředu. Martin Barchánek, milovník dobrého jídla, a člověk, který má drive, rozhodně patří k (ne)obyčejným.