Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je "omylem" upustili. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Před pár dny informovalo vedení města o plánované tramvajové trati do Rochlice. O ní se mluví dlouhé roky, a jak to tak vypadá, dlouho se o ní ještě mluvit bude. A to třeba už na čtvrtečním zastupitelstvu. Proto jsme se zastupitelských klubů zeptali, jak se na tramvaj do Rochlice dívají. A zdá se, že čtvrteční zastupitelstvo přinese zajímavou debatu.

Covidový očkovací paradox. Tak by se dalo nazvat zjištění odborníků z Masarykovy univerzity v Brně a Karlovy univerzity v Praze, kteří se v rámci výzkumu Současná česká rodina zaměřili na postoje Čechů k očkování. Jak se ukázalo, lidé s vyšším vzděláním bývají k vakcinaci nejkritičtější. Pokud jde o koronavirus, jsou ale nejochotněji se očkující skupinou.

Čeští a slovenští vědci se shodují – chování lidí v Česku výrazně pomáhá viru vytvářet nové mutace. Každý pacient je pro virus jako laboratoř, kde si otestuje všechno možné, upozorňuje molekulární genetik Jan Pačes. Nová „česká“ mutace u nás nejspíš nevznikla, zato se u nás nejlépe šíří.

Lidé, kteří prodělali covid-19, mají protilátky proti této nemoci nejméně půl roku. Alespoň podle výsledků dvou nezávislých studií v Barceloně a v Oxfordu. Zároveň se ukázalo, že pacienti s těžším průběhem nemoci mají více protilátek než ti s mírným průběhem.

Na sociální síti facebook by mohlo být za padesát let registrováno více mrtvých lidí než živých. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity, o které dnes informoval britský list The Guardian. Pokud počet uživatelů facebooku poroste současným tempem, síť by v roce 2100 mohla mít 4,9 miliardy "uživatelů", kteří budou tou dobou již po smrti.

Revitalizace koryta říčky Jeřice v Mníšku, retenční přehrážka s funkcí malé vodní nádrže v Oldřichově v Hájích nebo suchá nádrž v Doníně u Hrádku nad Nisou, to jsou jen tři ze čtyř desítek opatření, která mají pomoci ochránit obyvatele v povodí Lužické Nisy před povodní nebo zmírnit její následky. Cílem studie, kterou nechal zpracovat Liberecký kraj, bylo navrhnout přírodě blízká protipovodňová opatření.

Školní známky mohou zkreslovat odhad šancí na přijetí dítěte ke studiu na střední nebo i vysokou školu. Zatímco se totiž u přijímacích zkoušek ověřují jen znalosti a rozumové schopnosti, ve známkách se promítá i sociální vyspělost žáků. Výsledky chlapců tak na vysvědčení často zhoršuje problematické chování, ačkoli mají jinak stejné vědomosti jako dívky. I z toho důvodu se jich pak třeba na gymnázia hlásí méně než děvčat. Vyplývá to ze závěrů studie o roli známek při vytváření vzdělávacích ambicí, kterou vypracovali vědci v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).

Technická univerzita v Liberci je výjimečná v mnoha ohledech. Tentokrát obsadila pátou příčku mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty. Mezi vysokými školami dokonce zvítězila.

Nový Bor by se mohl v budoucnu dočkat více parkovacích míst i zeleně na Tyršově náměstí. Alespoň to navrhuje studie vypracovaná architekty. Finální podobu ovlivní mimo jiné rozpočet města.