V Česku začalo dnes ve 14:00 finále prezidentských voleb. Křeslo hlavy státu v nich obhajuje Miloš Zeman, jeho vyzyvatelem je bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Volby jsou označovány za souboj o formu hradní politiky i o směřování České republiky.

Česká lidová tvořivost nezná hranic a to ani na sociálních sítích. Právě Facebook v posledních dnech zaplavily desítky smyšlených událostí, kterými se tisíce Čechů baví na účet ředitele televize Barrandov Jaromíra Soukupa, dvojice členů SPD Tomio Okamury a Miloslava Roznera a nebo kontroverzní kapely Ortel.

Předsedovi protiislámské a populistické strany SPD se daří, na co sáhne. Do sněmovny se po Úsvitu dostal i se svým druhým uskupením Svoboda a přímá demokracie a jeho politická kariéra stoupá stejně jako ta podnikatelská. Tu však provázejí pochybnosti.

Myslíte si, že lhát je správné? Že by měli lháři tvořit vládu a rozhodovat o budoucnosti naší republiky? Ne? No mnoho lidí si to nejspíš myslí. Stačí se podívat na výsledky letošních voleb.

Volby jsou za námi a s nimi přicházejí na řadu nejen povolební vyjednávání, ale také diskuse „co by – kdyby“. Jak se rozdělují mandáty podle d‘Hondtova pravidla? Co by se stalo, kdyby TOP09 do sněmovny nedostala? Nebo kdyby některé strany kandidovaly dohromady? Pojďme si to ukázat.

Před volbami se politici obvykle předhánějí v kategorických tvrzeních, s kým po volbách nepůjdou do vlády. Političtí matadoři se ale usmívají – koalice se určují po volbách a silná tvrzení před volbami nejsou zrovna dvakrát strategická. Vše totiž záleží jen na rozdělení mandátů v Poslanecké sněmovně. Jak tedy situace vypadá?

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci je Hnutí ANO velkým vítězem letošních voleb. Prakticky si mohou vybírat z různých politických stran, se kterými případně sestaví vládu. Překvapil ho však neúspěch KSČM a ČSSD. Stojí za tím větší podpora protestních stran.

ANO je podle kandidáta na prezidenta Michala Horáčka nesmírně silným vítězem voleb. Obrovskou moc může využít prospěšně, třeba k zahájení důchodové reformy. Hrozí ale podle něj také nebezpečí opojení mocí. Porážku ČSSD označil za drtivou. Podle dalšího uchazeče o Hrad Jiřího Drahoše je výsledek největší politickou změnou od roku 1989.

Sečteno, podtrženo. Volby do Poslanecké sněmovny mají své vítěze i poražené. Suverénním vítězem voleb se stalo hnutí ANO Andreje Babiše, které získalo zhruba 30 procent hlasů. S velkým odstupem skončila na druhém místě ODS, která až při sčítání posledních okrsků přeskočila SPD Tomia Okamury, kterému se ve velkých městech nedařilo tolik, jako na vesnicích. Nad deset procent získali také Piráti, kteří díky hlasům v Praze odsunuli dlouhou dobu druhé SPD na čtvrté místo. Do Poslanecké sněmovny se nakonec dostalo devět politických stran.

Sečteno, podtrženo. Volby do Poslanecké sněmovny mají své vítěze i poražené. Suverénním vítězem voleb se stalo hnutí ANO Andreje Babiše, které získalo zhruba 30 procent hlasů. Průběh sčítání pro vás sledovala redakce Liberecké Drbny.