Na transformaci uhelných regionů má putovat přes 40 miliard korun, půlka na obří miliardové projekty. Sice už existuje web, kde se o nich dají najít informace, ale podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku jich je stále málo. Nevíme ani to, kdo o nich bude rozhodovat a na jakém základě.

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Zpráva v Polsku vzbudila velké emoce, místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy", premiér Morawiecki zase běhe středeční návštěvy Turówa řekl, že „nenecháme zavřít ten důl. Uděláme vše, abychom toto rozhodnutí zrušili.“

Na 159 milionů korun bez daně vyjde rekonstrukce úpravny vody v libereckém Machníně. Peníze půjdou z Fondu Turów, který vznikl právě pro podobné projekty. Stavba má začít už v červnu a patří k letošním největším projektům Severočeské vodárenské společnosti (SVS). Hotovo má být v roce 2025.

I po roce od podpisu mezistátní dohody Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic, jsou názory na ni protichůdné. Zástupci samospráv na české straně hranic ji oceňují, nastartovala podle nich spolupráci obou stran, umožnila měření i přípravu projektů, které pomohu dopady na české území omezit nebo kompenzovat. Odpůrci dohodu dál zatracují - životnímu prostředí nepomohla, uhlí se těží dál, na lidi a škody na jejich majetku se zapomnělo.

Na polský hnědouhelný důl Turów míří žaloba. Po stížnosti Greenpeace a Sousedkého spolku Uhelná se na ni chystá německé město Žitava, které se rozšiřující těžbou cítí ohroženo.

Greenpeace Česká republika, Sousedský spolek Uhelná a německá ekologická organizace BUND Sachsen oficiálně podaly stížnost proti česko-polské dohodě o dole Turów. Právě zmíněná dohoda totiž podle nich nevyřešila negativní dopady dolu na okolí, ze které ho stále odtéká voda a podle stěžovatelů se česká vláda na dalších pět let zavázala, že s tím nebude nic dělat.

Polský úřad zabývající se životním prostředí vydal povolení EIA pro důl Turów poblíž českých hranic. Podle expertní skupiny Frank Bold sdružující právníky ale vychází ze špatných a nerealistických dat, kvůli kterým budou čeští obyvatelé dál přicházet o vodu. Povolení kritizuje i organizace Greenpeace, která se chce s Poláky soudit. Díky povolení by se v dole mohlo těžit až do roku 2044.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Důvody odmítnutí jsou procesní, věcně obsah dohody nehodnotil. O skončení řízení u ÚS informovala na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), výsledek přivítala. Informaci potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Evropská komise Polsku naznačila, že se ji vůbec nelíbí plán těžit uhlí v hnědouhelném dolu Turów až do roku 2044. Z toho důvodu jim zatrhla peníze z Fondu spravedlivé transformace, který evropským zemím pomáhá odejít od spalování uhlí.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli krajští zastupitelé.