Po krátké zimní přestávce začnou v pondělí 13. ledna další práce na výstavbě vodovodu ve Václavicích u Hrádku nad Nisou. Firma Stavitelství Řehoř stavbu převzala 10. června loňského roku. Za sedm měsíců stavbaři stihli dokončit první etapu. Hotových mají zhruba 5,5 kilometru z celkem 9,3 kilometrů vodovodních řadů. Práce potrvají do roku 2026. Projekt za zhruba 150 milionů korun má zajistit zásobování obyvatel obce u česko-polské hranice ohrožené ztrátou zdrojů pitné vody v souvislosti s pokračováním těžby a plánovaným rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów.

Život v Libereckém kraji příští rok zdraží, na řadě míst vzroste daň z nemovitosti. Třeba v Jablonci nad Nisou, kde patřily daně v minulosti mezi statutárními městy k nejnižším, zaplatí vlastníci nemovitostí v průměru o 140 procent víc než letos. Naopak ve Frýdlantu na Liberecku se rozhodli daň z nemovitosti zhruba o pětinu snížit, i když to znamená, že městský rozpočet v příjmech přijde o půldruhého milionu korun.

Cena vodného a stočného vzroste na Frýdlantsku v roce 2025 jen mírně, o 1,6 % a to především kvůli zdražující se surové vodě a také plánovaným navýšením prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu Frýdlantské vodárenské společnosti. Ta zajišťuje dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod včetně předčištění pro obyvatele 4 měst a 13 obcí Frýdlantského výběžku.

Retenční nádrž ,,Saň“, nazvanou podle místní osady v katastru obce Višňová, dokončil ve Frýdlantském výběžku státní podnik Lesy České republiky. Stavbu za osm a půl milionu korun spolufinancovalo Ministerstvo zemědělství ČR. Nová nádrž pomůže zadržovat vodu a krajině tak pomáhá při adaptaci na klimatickou změnu. 

Na sedmi lokalitách v okolí Frýdlantu, na pozemcích Libereckého kraje spravovaných Střední školou hospodářskou a lesnickou Frýdlant, začaly vznikat tůně a mokřady a další opatření, která mají zvýšit retenční schopnost zdejší krajiny a přispět ke zlepšení vodního režimu v této oblasti. Celkové náklady jsou 5,5 milionu korun, kraj na financování projektu využije dotaci zhruba 1,5 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí.

Také příští rok se pro obyvatele Libereckého kraje zvýší cena pitné vody. Podle Severočeské vodárenské společnosti (SVS) půjde o pětiprocentní navýšení. Průměrná rodina si tak připlatí asi 43 korun měsíčně.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje, zda těžba v uhelném dole Turów na česko-polské hranici způsobuje ekologickou újmu kvůli dlouhodobému úbytku vody na české straně hranice. Nově ČIŽP do řízení zahrnula také polskou těžařskou společnost PGE. Provozovateli dolu inspekce oznámila, že je účastníkem řízení, a že právě po něm by případně mohla česká strana požadovat prevenci a nápravu ekologické újmy způsobené těžbou. Umožňuje jí to zákon o předcházení ekologické újmě. Inspekce zároveň firmu PGE vyzvala, aby jí dodala platná povolení k těžbě i povolení týkající se životního prostředí vydaná polskými úřady.

Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS) se v noci na pondělí podařilo znovu spustit úpravnu vody v Bílém Potoce a doplnit zásoby pitné vody ve vodojemu. Zásoby by měly vydržet do středy, řekl ředitel Petr Olyšar. Kvůli záplavám musela společnost úpravnu odstavit. V sobotu proto vyzvala obyvatele sedmi obcí, které zásobuje, aby omezili spotřebu pitné vody a používali ji jen na pití a vaření.

Lidé v sedmi obcích na Frýdlantsku, kteří jsou napojení na úpravnu vody v Bílém Potoce, by měli omezit spotřebu pitné vody. Vyzvala k tomu Frýdlantská vodárenská společnost (FVS), protože úpravna je mimo provoz. Týká se to Bílého Potoka, Hejnic, Raspenavy, Lázní Libverda, Nového Města pod Smrkem, Dolní Řasnice a Krásného Lesa. Lidé by měli vodu využívat jen na pití a vaření.

Liberecký kraj má za sebou náročnou noc. Především na Frýdlantsku se po intenzivním dešti zvedly vodní toky, na některých místech voda zaplavila silnice a zahrádky. Nejhorší situace je na toku Smědé ve Višňové, Hejnicích nebo Raspenavě. V sobotu by měly srážky na většině území ustávat, pršet ale má v Jizerkách a další srážky mají přijít v neděli. Hejtman Martin Půta proto vyzval, aby lidé do zasažených oblastí nejezdili.